Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě plánované výstavby dvou nových jaderných bloků v Temelíně zvažuje ještě jeden další v Jaderné elektrárně Dukovany. Podíl jádra na výrobě elektřiny by díky tomu za 20 až 25 let vzrostl z nynějších 30 procent na více než polovinu. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Rozvoj jaderné energetiky bude součástí nové energetické koncepce ČR, kterou MPO hodlá dokončit v červnu.
"Tímto bychom se (výstavbou tří nových bloků) posunuli nad 50 procent výroby elektrické energie z jaderných zdrojů," uvedl Kuba. Původně zvažovaný osmdesátiprocentní podíl jaderných zdrojů Kuba považuje za příliš ambiciózní plán.
Jedna z dosavadních verzí energetické koncepce, se kterou pracovalo ministerstvo za Kubova předchůdce Martina Kocourka, počítala až s 18 novými reaktory do roku 2060, čímž by podíl jaderné energie vzrostl právě na 80 procent. Kuba časový horizont zkrátil na 20 až 25 let, kdy by si Česko mělo i nadále vystačit jen se dvěma jadernými elektrárnami v Temelíně a Dukovanech. Temelín má nyní dva bloky, stavba třetího a čtvrtého má být hotova nejpozději v roce 2025, v Dukovanech jsou v provozu čtyři bloky.
Ministr průmyslu a obchodu Kuba také v OVM uvedl, že rozšíření či modernizace jaderných elektráren Temelín a Dukovany by měl ČEZ financovat svými vlastními silami i za cenu nižší výplaty dividendy, než cestou přibírání finančního partnera. "Bude to strategické rozhodnutí pro vládu," podotkl Kuba, podle které by stát společnosti ČEZ kvůli této investici zatím neměl dávat garance minimální výkupní ceny elektřiny či bankovní záruky.
Stejný názor má i předseda sněmovního hospodářského výboru a exministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD). "Raději snížit dividendu ČEZ než hledat finanční prostředky a garance ve státním rozpočtu. Musí to (stavba nových jaderných bloků) být realizováno z vnitřních zdrojů ČEZ," uvedl Urban. "Soudím, že je zapotřebí především se průřezově dohodnout na podpoře státní energetické koncepce coby strategického materiálu, nikoliv politické záležitosti," uvedl v OVM bývalý ministr průmyslu a obchodu.
Rozšíření dukovanské elektrárny by bylo návratem k dřívějším plánům. ČEZ v tendru na dostavbu Temelína původně kromě dvou bloků v jihočeské jaderné elektrárně počítal také s opcí na stavbu dalších tří bloků v Evropě a předpokládalo se, že vzniknou právě v Dukovanech a slovenských Jaslovských Bohunicích. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ale počátkem roku deníku E15 řekl, že opce už fakticky není reálná. Výstavba dvou nových temelínských reaktorů by podle deníku mohla stát asi 200 miliard Kč.
MPO počítá v rámci přípravy energetické koncepce také se zvýšením podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů z nynějších zhruba sedmi procent na 13 procent, což je závazek vůči Evropské unii. Podle Kuby by tento nárůst už neměl dále výrazně zdražit elektřinu pro odběratele, možností je prý například zvýšit výrobu ve vodních elektrárnách.
Ministr by v koncepci rovněž rád stanovil mírný přebytek výroby elektřiny v Česku nad spotřebou. Přebytek do 15 procent je podle Kuby důležitý pro soběstačnost ČR a stabilitu hospodářského prostředí. Podle předchozích verzí koncepce mělo Česko vyvážet do zahraničí až třetinu elektřiny.
K připravované energetické koncepci by se podle Kuby měla vyjádřit skupina odborníků v čele s předsedou vědeckého panelu k energetice Václavem Pačesem. Komise vedená tehdejším předsedou Akademie věd ČR Pačesem posuzovala pro vládu budoucí energetické potřeby země už v roce 2008, na jejím základě vznikl návrh energetické koncepce v roce 2009.
Vláda měla původně energetickou koncepci posoudit do konce loňského roku. Schválení nové koncepce se oddaluje již několik let a různé skupiny se v ní snaží prosadit své zájmy.
Plán postavit 18 nových atomových reaktorů, který byl v koncepci exministra Kocourka, nebyl realistický také podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka. „Když si vezmete, co stojí jeden reaktor, tak je logické, že tato země by na to ani v té dohledné době neměla, i kdyby rostla ekonomika. Pro český průmysl je nesmírně zajímavé a zásadní, aby se postavily dva nové bloky Temelína,“ uvedl Hanák ve vysílání Českého rozhlasu.
Kuba v OVM také uvedl, že Německo by kvůli přetokům elektrického proudu, kterými zatěžuje tuzemskou přenosovou soustavu, mohlo v budoucnu platit za přenos elektrické energie přes české území. Peníze by byly použity na posílení přenosové sítě v ČR. "Pokud by situace vedla k tomu, že (německá) infrastruktura natolik zaostává, že bude ohrožovat energetiku a přenos přes ČR, tak opravdu musíme hájit zájmy ČR a musíme se velmi reálně bavit o tom, že potom je třeba, aby Německo zaplatilo nějakou částku za přenos a my ji mohli investovat do přenosové soustavy, protože je to opravdu něco, co dlouhodobě naši přenosovou soustavu zatěžuje," uvedl Kuba.
Ministr upozornil, že zatímco předloni Německo muselo větrné elektrárny odpojit od sítě ve 200 případech, tak loni už tisíckrát. Poukázal na to, že tento druh výroby elektrické energie je velmi nevyzpytatelný.
Premiér Nečas tento týden v Berlíně vyloučil, že by Česká republika zamýšlela vybudovat na hranicích transformátory, které by blokovaly přetoky elektřiny ze sousedního Německa. Nečas ale očekává, že v rámci budování jednotného energetického trhu v EU budou vypracovány principy poplatkové politiky při přeshraničním vedením elektrické energie. Bývalý šéf českého energetického koncernu ČEZ Martin Roman loni řekl, že Německo by Česku za přenos jeho elektřiny přes české území mělo platit až sedm miliard korun ročně.
Přenosové síti v Česku podle generálního ředitele soustavy ČEPS Vladimíra Tošovského kvůli vysokému výkonu větrných elektráren na severu Německa zatím nehrozí takzvaný black-out, tedy totální výpadek. ČEPS nyní nepočítá s výstavbou transformátorů na hranicích s Německem. Jejich stavba by si podle Tošovského vyžádala investici dvou miliard korun trvala by několik let.
Česko chce v příštích letech investovat do posílení tuzemské přenosové sítě dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Zvýšit kapacitu přenosové sítě by podle Tošovského mělo i sousední Německo, aby nezatěžovala českou soustavu.
Začít s přípravou stavby transformátorů na hranicích s Německem by se naopak mělo podle předsedy sněmovního hospodářského výboru a exministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD). Česko peníze vložené do zlepšení přenosových sítí investuje v podstatě do jednotného trhu s energiemi v Evropské unii, uvedl.
Německo se loni rozhodlo do roku 2022 úplně upustit od výroby elektřiny z jádra, kterou má nahradit větší využívání energie z konvenčních a obnovitelných zdrojů.
(Zdroj: čtk, mediafax, ČT, ČRo, Bloomberg)