Podmínky nutné k tomu, aby ministři financí eurozóny mohli schválit druhý záchranný úvěr pro Řecko, mohou Atény splnit ještě do pondělní schůzky ministrů, uvedl člen řídicího výboru Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. V takovém případě by se podle něj mohlo okamžitě začít s výměnou řeckých dluhopisů, takže by se všechno stihlo včas.
"Pokud bude euroskupina schopna v pondělí učinit příznivé politické rozhodnutí, výměna dluhopisů s dobrovolným zapojením soukromého sektoru by mohla okamžitě začít a byla by včas i dokončena," poznamenal Asmussen v e-mailovém rozhovoru.
Asmussen potvrdil postoj ECB, že ačkoli ta nemůže přispět k novému záchrannému úvěru pro Řecko přímo, mohla by centrálním bankám zemí eurozóny předat zisky, jichž dosáhla při nákupu řeckých dluhopisů. Centrální banky by tak získané peníze mohly použít jako příspěvek k pomoci Řecku.
"Pokud budeme mít nějaký zisk, tak jej předáme národním centrálním bankám, jak máme uvedeno ve stanovách. Členské státy by se pak mohly rozhodnout, zda ty peníze použijí jako příspěvek na financování pomoci Řecku," poznamenal Asmussen.
"Pokud by z nákupů řeckých dluhopisů vznikl pro ECB zisk, pak by byl jako všechny monetární příjmy rozdělen členským státům," řekl již včera Coeuré z ECB v rozhovoru pro francouzský deník Libération. "Ty by toho mohly využít k tomu, aby přispěly k udržitelnosti řeckého dluhu," dodal vlivný francouzský zástupce v šestičlenném nejvyšším vedení ECB.
Dnešní FT ve svém komentáři uvedly, že za zrušením dnešní schůzky Eurogroup není jen opožděné dodání podkladů ze strany Řecka, ale také rostoucí rozpory mezi zeměmi eurozóny ohledně smysluplnosti další finanční pomoci Řecku a to zejména ze strany „AAA“ zemí Německa, Finska a Nizozemí. S odkazem na své zdroje také uvedly, že eurozóna chce s konečným schválením další pomoci pro Řecko počkat až na následující summit EU, který se uskuteční 1. a 2. března v Bruselu. To by ale bylo vážnou ranou úspěšného jednání o směně a odpuštění podstatné části řeckého dluhu privátními věřiteli.
I podle zprávy dnešních FT právě ECB a francouzská vláda po boku eurokomisaře Rehna, který varoval před devastujícími účinky řeckého neřízeného bankrotu, stojí pevně za prosazením pomoci zemi. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes v rozhovoru pro německé veřejnoprávní rádio SWR uvedl, že vlády zemí eurozóny musejí udělat vše pro to, aby zabránily nekontrolovatelnému bankrotu Řecka, ač více je akcentováno jeho vyjádření o tom, eurozóna za poslední dva roky udělala pokroky v oblasti přípravy na možnost, že by záchrana Řecka mohla selhat a blok zemí se společnou měnou se nezhroutí za žádných okolností.
Tezi o nechuti části zemí eurozóny dále "handlovat" s Řeckem potvrdil ale již i řecký ministr financí Evangelos Venizelos po rozhodnutí skupiny ministrů financí zemí eurozóny odložit klíčové rozhodnutí o poskytnutí záchranného balíčku Řecku. "Musíme říct obyvatelům Řecka pravdu," řekl Venizelos. "Několik (zemí eurozóny) nás už mezi sebou nechce. A my je musíme přesvědčit, že Řecko může zůstat v eurozóně," řekl s tím, že jeho země nyní hraje na ostří nože.
Řecký ministr financí dnes dopoledne prohlásil, že Řecko už splnilo drtivou většinu požadavků, jimiž zahraniční věřitelé podmiňují uvolnění druhého záchranného úvěru. pro "Zbývá jen pár otázek, které budou zcela vyjasněny do začátku telekonference euroskupiny v 18:00 řeckého času (17:00 SEČ)," poznamenal Venizelos a dodal, že řecký prezident Karolos Papulias souhlasil s tím, že se v rámci škrtů vzdá svého platu.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk, mediafax, ECB, AP, AFP)