Aktualizováno Index spotřebitelských cen se v lednu zvýšil o 1.8 procenta ovlivněn zejména změnou snížené sazby DPH a úpravou regulovaných cen. Meziroční inflace zrychlila z 2,4 na 3,5 procenta a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední tři roky. Nicméně jádrová inflace nejenže zůstává záporná, deflace se dokonce mírně prohloubila.
Dominantním faktorem lednové inflace bylo zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 14 procent, které se projevilo v cenách potravin, bydlení a dopravy. Celkový dopad změny DPH na index spotřebitelských cen byl statistickým úřadem vyčíslen na 1,1 procenta. Významný vliv měly také změny regulovaných cen v čele s regulovaným nájemným, které stouplo o 5,7 procenta. Celkem změny regulovaných cen zvýšily index spotřebitelských cen o 0,6 procenta. Z toho vyplývá, že by spotřebitelské ceny téměř stagnovaly nebýt změny DPH a regulovaných cen.
K inflaci přispělo již dříve avizované zvýšení cen elektřiny, které v průměru dosáhlo 4,2 procenta. Překvapivé je ovšem zvýšení cen zemního plynu ve stejném rozsahu Po výrazném zdražení v listopadu a prosinci se objevily informace, že by v lednu mělo dojít k mírnému snížení. Stal se ovšem opak. Od začátku loňského roku plyn zdražil o 25 procent.
Oleje do inflačního ohně přilévají rekordně vysoké ceny pohonných hmot. Průměrná cena nafty překročila hranici 36 korun za litr, benzín natural 95 byl o téměř dvě koruny dražší. Nafta za posledních 12 měsíců zdražila o 11 procent, benzín o 6,7 procenta. Zde se projevuje především oslabení kurzu koruny. Vliv tohoto faktoru může v jiných částech spotřebního koše ještě doznívat v následujících měsících.
Sezónní efekty se projevily zdražením zimních dovolených o 5,4 procenta, naopak ceny oblečení ve výprodejích klesly o 4,3 procenta. Oba efekty byly o něco silnější než loni, vzájemně se však prakticky kompenzují.
Celková inflace sice vystoupala na tříleté maximum a vzdálila se od inflačního cíle centrální banky, přesto není důvodem k přísnější měnové politice. Jádrová inflace, která abstrahuje od vlivu změn a daní, regulovaných cen a proměnlivých cen potravin a pohonných hmot, zůstává záporná. Deflace se v lednu dokonce mírně prohloubila a aktuálně činí 0,9 procenta.
V diskuzi o nastavení měnové politiky samozřejmě může zaznít obava ze sekundárních dopadů změny DPH a regulovaných cen, tj. obava z vlivu na mzdy a ceny v celém spotřebním koši. Nicméně v situaci klesající spotřebitelské poptávky a celého HDP je takové riziko velmi nízké. Je tedy pravděpodobné, že ČNB bude i letos pokračovat v politice velmi nízkých úrokových sazeb.
Po většinu letošního roku se bude inflace pohybovat mezi 3 a 4 procenty. V závěru roku by se mohla dostat k hranici 3 procent či dokonce mírně pod ní.