Dá se předpokládat, že cena ropy bude v budoucnu vysoko i přesto, že její růst je zpožděn pomalým oživením v zemích OECD a nízkou cenou plynu v zemích, které hodlají využívat jeho nekonvenční zdroje. Některé ekonomiky jsou přitom schopny dosáhnout velkého objemu exportů do zemí vyvážejících ropu, zatímco jiné tuto schopnost nemají. Je jasné, že ty první budou kvůli rostoucím cenám energií trpět méně.
Odhadovanou produkční kapacitu a spotřebu ropy v milionech barelů za den ukazuje následující graf.
Import energií v roce 2012 by měl ve všech rozvinutých ekonomikách s výjimkou Španělska dosáhnout stejné úrovně jako na počátku 80. let, a to i přes veškerá zlepšení v efektivitě využívání energií. Německo má mnohem vyšší exporty do zemí vyvážejících ropu a dokonce s nimi dosahuje obchodního přebytku. U ostatních zemí je pak patrná vysoká korelace mezi ekonomickým růstem na straně jedné a dovozy energií a mírou jejich pokrytí exporty na straně druhé.
Uvedená vysoká korelace se týká Spojených států, Velké Británie, Francie, Španělska, Itálie i Japonska. V Německu ale tato závislost patrná není. Celkově můžeme říci, že v zemích OECD mimo Německa vede zvýšení dovozů energií nekrytých zvýšenými exporty do zemí vyvážejících ropu o 1 % HDP ke snížení růstu o 0,4 – 0,5 procentního bodu.
(Zdroj: Natixis)