První balík pomoci přinesl Řecku v květnu 2010 tříletý úvěr za 110 mld. EUR, včerejší dohoda mezinárodních věřitelů přinese zemi dalších 130 miliard. Ani to však nemusí podle „přísně důvěrné“ zprávy Trojky stačit. Rizikový scénář sestavený minulý týden Mezinárodním měnovým fondem, ECB a Evropskou komisí a představený evropským politickým špičkám varuje, že v případě, že země správně neprovede řadu strukturálních reforem a dalších opatření včas, nebude její zadlužení v roce 2020 na kýžených 120 procentech výkonu ekonomiky, ale zůstane poblíž současných asi 160 % HDP. Řecko by v tomto případě už nyní potřebovalo získat dalších asi 70 miliard eur nad rámec již poskytnuté pomoci, vyplývá z informací listu Financial Times.
"Výsledky poukazují na možnou potřebu dalšího snižování dluhové zátěže díky pomoci od veřejného či soukromého sektoru, aby se dluh dostal na klesající trajektorii,“ cituje z neveřejné zprávy deník Financial Times. Zpráva varuje, že trajektorie vývoje zadlužení Řecka je „extrémně citlivá“ na jakékoliv zpoždění v plnění programu reforem.
Základní scénář důvěrné zprávy Trojky, z něhož včera ministři financí eurozóny při schvalování dalšího balíku pomoci vyházeli, počítá s tím, že Řecka aktuálně potřebuje 170 miliard eur, aby do roku 2020 snížilo své zadlužení na 120 procent HDP stanovených ekonomy Trojky jako cíl pro další udržitelnost veřejných financí. Scénář počítá s tím, že pokles řecké ekonomiky po letošním 4,3% propadu ustane již příští rok a v roce 2014 naopak HDP země vzroste o 2,3 procenta av roce 2015 zrychlit na 2,9 procenta.
Řecko nyní disponuje ještě 34 miliardami eur z prvního balíku finanční pomoci. Včera dohodnutá pomoc potom dosahuje 130 miliard eur od eurozóny a MMF a ECB navíc přislíbila vzdát se ve prospěch země zisku z nakoupených řeckých dluhopisů ve výši asi 12 miliard eur. Celkem by tak země měla mít nyní k dispozici 176 miliard eur.
Negativní scénář důvěrné zprávy, ale varuje, že vše nemusí jít tak dobře a země by již nyní mohla potřebovat asi 245 miliard eur pro snížení zadlužení na únosnou mez. Problémem mohou podle zprávy Trojky být také hlavní dva principy, na nichž stojí včera schválený další balík pomoci. Úsporná opatření, která musí řecká vláda pod tlakem zahraničních věřitelů přijmout totiž mohou paradoxně zvýšit úroveň zadlužení kvůli vážnému oslabení ekonomiky. Pokud se má prostřednictvím vnitřní devalvace zvýšit konkurenceschopnost, mohlo by se podle odhadů Trojky zadlužení Řecka v roce 2015 vyšplhat na 178 % HDP, aby následně kleslo zpět k současným 160 % HDP v roce 2020. Se zlepšením pak nelze počítat dříve než v letech 2020 až 2030.
Restrukturalizace řeckého dluhu, která tvoří druhý pilíř další pomoci Řecku a měla by být spuštěna již v tomto týdnu, s sebou dle zprávy ponese negativní dopady, o nichž nebylo doposud slyšet. V rámci navrženého dluhového swapu soukromí investoři vymění stávající řecké dluhopisy za nový balík, který zahrnuje dluhopisy za 30 mld. EUR emitované záchranným fondem eurozóny a dluhopisy za 70 mld. EUR s delší splatností emitované řeckou vládou. Swap tak podle analýzy v podstatě vytváří skupinu privilegovaných investorů, kteří znesnadní přístup potenciálních nových investorů, jakmile se Řecko pokusí vrátit na dluhopisový trh. „V současnosti je nejisté, zda se Řecko bude moci vrátit na trh bezprostředně po ukončení programu,“ vynáší zpráva další otazník.
Pesimistický scénář obsažený ve zprávě varuje, že řečtí politici nebudou schopni naplnit příslib strukturálních reforem tempem, s nímž se nyní počítá. „Požadavek větší mzdové flexibility může ve skutečnosti narážet na vůli ekonomických subjektů, liberalizaci trhu zboží a služeb může zabránit síla vlastního zájmu a reformy podnikatelského prostředí může blokovat vleklá byrokracie,“ stojí ve zprávě, kterou má deník FT k dispozici.
Jeden příklad za všechny je i v samotném materiálu Trojky, kde se uvádí, že řecké banky, u nichž se předpokládalo, že budou na rekapitalizaci potřebovat asi 30 mld. EUR, budou potřebovat možná až 50 mld. EUR. Opačný je vývoj u plánovaných výnosů z privatizace aktiv řecké vlády, který měl být na úrovni 50 miliard eur a nyní se mluví již jen o 30 mld. EUR.
Velkou důvěru nevzbuzuje ani další část zprávy, kde se uvádí, že pokud primární přebytek rozpočtu (tedy bez nákladů na dluhovou službu) zůstane kolem 2,5 procenta, bude se zadlužení Řecka prakticky pouze zvyšovat. Úrok od záchranného fondu EFSF je sice velmi nízký, protože velmi levně si je schopno na trhu půjčovat Německo, od jehož půjček se odvíjí cena peněz pro EFSF. To ale nemusí trvat věčně. Pokud se výnos německých dluhopisů zvýší o jeden procentní bod, zadlužení Řecka se do roku 2020 sníží pouze na 135 procent HDP. Teď je na zhruba 160 procentech.
(Zdroj: Financial Times, CNBC, čtk)