Energetický regulační úřad chce až na některé výjimky výrazně omezit podporu obnovitelných zdrojů energie. Jen v letošním roce náklady na ni dosáhnout 38 miliard korun, některé druhy OZE již přitom dosáhly či přesáhly rozšíření, se kterým počítal plán ČR do roku 2020, například solární energie. Po dnešní schůzce s prezidentem Václavem Klausem to uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Podle České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) zastavení podpory obnovitelným zdrojům naopak může do deseti let cenu elektřiny v Česku výrazně zdražit.
"Trend podpory obnovitelných zdrojů meziročně vzrůstá, takže po dobu, kdy se podpora bude vyplácet, se dostáváme až na stovky miliard korun. Informovala jsem proto pana prezidenta, že Energetický regulační úřad bude zastavovat podporu obnovitelných zdrojů v České republice," řekla Vitásková.
Některé obnovitelné zdroje již dosáhly podílu určeného Národním akčním plánem o obnovitelných zdrojích, podle kterého mají obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby. Podle dřívějšího vyjádření ERÚ limitu dosáhly například solární elektrárny. Letos se předpokládá, že podíl dosáhnou také další alternativní zdroje.
Podle Vitáskové se přesto na poli obnovitelných zdrojů najdou výjimky, jejichž podpora do budoucna je rozumná. "Já sama zvažuji, že taková podpora fotovoltaiky, jako jsou rodinné domky nebo střechy rodinných domků, je něco jiného, toto by podporováno mělo být," uvedla. "Rovněž by měla být podpora bioplynových stanic u malých zemědělců, kteří tím zajišťují svojí výrobu a obnovitelný zdroj tam vzniká," dodala Vitásková, která prý věří, že omezení podpor udělá radost českým občanům a firmám.
Nejvíce v současné době cenu energie ovlivňují distribuční poplatky, tvrdí CZEPHO. "Z porovnání nákladů na distribuci elektřiny v ČR a sousedních zemích vyplývá, že v roce 2010 zaplatily za distribuci české domácnosti nejvíce v celém regionu střední Evropy," podotkla asociace s tím, že dosud nezaznamenala žádnou iniciativu ERÚ, která by vysoké distribuční poplatky v ČR řešila.
Výraznější růst výroby elektřiny čeká ERÚ v příštích letech u bioplynových stanic, jejichž počet se za loňský rok zvýšil o 84 provozoven na 264. Jejich instalovaný výkon měl ke konci loňského roku vystoupat na zhruba 146 megawattů. Stát se však loni začal obávat, že u bioplynu vznikne stejný problém jako u fotovoltaiky, jejíž rozvoj se promítl do zdražení elektřiny. Ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu proto loni zrušila dotační programy pro bioplyn. Resort zemědělství ale pod novým ministrem Petrem Bendlem v listopadu dotace obnovil.
Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren loni prudce vzrostla oproti předminulému roku, do konce loňského října tak solární elektrárny vyrobily 2012 gigawatthodin proudu, což bylo více než trojnásobek celoroční produkce roku 2011. Výroba z fotovoltaických zdrojů má růst i v dalších letech, ale nikoli tak rapidně.
Prudký nárůst produkce v solárních elektrárnách souvisí s tím, že výhodné státní dotace v roce 2010 přilákaly do solárního sektoru řadu investorů. Solárních elektráren začalo rychle přibývat a jejich instalovaný výkon se loni zvýšil více než čtyřnásobně na zhruba 2000 MW. V průběhu loňského roku růst instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů výrazně zpomalil kvůli zpřísnění podmínek pro provozování těchto elektráren, jejich podpora se totiž projevuje zdražováním elektřiny.
Loňský rok provázel také velmi malý nárůst v instalovaném výkonu větrných elektráren. Zvýšil se o tři megawatty na 218 MW. Podobná situace byla u malých vodních elektráren, jejichž instalovaný výkon loni vzrostl jen o 1,5 MW na 142 MW.
(Zdroj: čtk, mediafax, ERÚ, hrad.cz)