Smlouva o druhém záchranném úvěru Řecko zavazuje, aby zůstalo v eurozóně. Řekl to tamní ministr financí Evangelos Venizelos. Země je podle něj zároveň chráněna i před rizikem státního bankrotu. Ministři financí eurozóny Řecku v úterý nad ránem po mnoha odkladech schválili finanční pomoc za 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč).
Venizelos svá slova pronesl krátce po jednání vlády, která připustila, že nová úsporná opatření v Řecku prohloubí recesi a způsobí, že země nebude schopna splnit cíl, který předpokládá, že v letošním roce bude mít Řecko primární rozpočet v mírném přebytku. Místo toho bude mít deficit skoro půl miliardy eur, což je asi 0,2 procenta HDP.
Ministr financí částečně reagoval i na krok mezinárodní ratingové agentury Fitch, která Řecku snížila hlavní rating na stupeň C z dosavadní známky CCC. Země má tudíž rating pouhý jeden stupeň nad známkou, která se používá pro země v platební neschopnosti. Fitch je první ratingovou agenturou, která hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka srazila tak nízko, ačkoliv od zbylých dvou agentur se to rovněž očekává.
Fitch reagovala na oznámený plán výměny dluhopisů. Konečná verze říká, že soukromí investoři odepíšou více než 53 procent nominální hodnoty řeckých státních dluhopisů, což znamená, že reálně přijdou až o 74 procent investice. Fitch uvedla, že až země výměnu dokončí, bude ji považovat za zemi, která je technicky v bankrotu. Dluhopisům, které věřitelé obdrží za původní papíry, agentura přidělí nový rating.
Atény tvrdí, že pokud obdrží rating na stupni D (default, tedy platební neschopnost), bude to pouze technická záležitost. Dohoda z Bruselu prý zaručuje, že země 20. března splatí část dluhu v objemu 14,5 miliardy eur (asi 365 miliard Kč) a zároveň zůstane v eurozóně. Její součástí je Řecko od roku 2001.
Koaliční vláda premiéra Lukase Papadimose má snahu prosadit řadu nových zákonů, které ještě více sníží příjmy i výdaje státu. Atény se k nouzovým legislativním opatřením zavázaly právě výměnou za finanční pomoc, byť to bude znamenat, že země má před sebou strastiplné období.
Nová úsporná opatření musí Řecko zavést navzdory tomu, že se už dva roky potýká s vážnými problémy. Země má za sebou tři roky hospodářského propadu a jiný nebude ani letošní rok. Pokud půjde vše podle plánu, propad by se mohl zastavit příští rok. Míra nezaměstnanosti se mezitím vyšplhala nad 20 procent, což je nový rekord.
V řeckém parlamentu je nyní návrh změn, která mají v letošním roce snížit výdaje rozpočtu o dalších 3,2 miliardy eur (asi 80,5 miliardy Kč). Na tom se kabinet dohodl už minulý týden, když dojednával podmínky nutné k tomu, aby Řecko mohlo dostat druhý záchranný úvěr.
Opatření počítají například se snížením částky na výplatu důchodů o dalších 400 milionů eur, zatímco výdaje na vzdělání a zdravotní péči se letos mají snížit o dalších více než 170 milionů eur. Zdravotnictví má ale přijít ještě o další stamiliony eur, o zhruba 400 milionů eur přijde také armáda.
Návrh zákona dramaticky mění plán rozpočtu na letošní rok. Zatímco dosud se předpokládalo, že rozpočet skončí se schodkem 5,4 procenta hrubého domácího produktu, ve skutečnosti to bude kolem 6,7 procenta HDP. O škrtech a změnách rozpočtových kapitol by měl parlament hlasovat začátkem příštího týdne.
Zákonodárci včera na úrovni výborů schválili samostatný návrh zákona, který vymezuje podmínky výměny dluhopisů ve vlastnictví soukromých investorů. To je nedílná součást dohody, díky níž Řecko mohlo záchranný úvěr získat. Plenární zasedání bude o návrhu hlasovat ve čtvrtek.
Řecko avizovalo, že chce prosadit takzvanou doložku o společném postupu (Collective Action Clause; CAC), díky níž bude možné k výměně za určitých podmínek donutit všechny držitele dluhopisů. Země pak vydá nové dluhopisy, jejichž nominální hodnota bude méně než poloviční, naopak se prodlouží splatnost a nižší budou také úročení. To má v průměru činit 3,6 procenta, zatímco původní papíry měly průměrný úrok 4,85 procenta.