EK srazila výhled růstu - v eurozóně čeká letos propad o 0,3 procenta a recesi ve třetině zemí EU, v ČR stagnaci

Evropská komise dnes výrazně zhoršila výhledy evropské ekonomiky pro letošní rok. Hospodářství eurozóny podle její nové prognózy propadne o 0,3 procenta, ač ještě v listopadu EK předvídala růst o 0,5 procenta. V případě celé Evropské unie bude hrubý domácí produkt letos stagnovat, přestože to v listopadu vypadalo na růst o 0,6 procenta. Recesi pro letošek Brusel čeká u devíti z 27 zemí unie.

U Německa, které je klíčovým partnerem pro výrazně proexportně orientovanou českou ekonomiku, Brusel předpokládá růst o 0,6 procenta, to je o dvě desetiny procenta nižší oproti původní prognóze. Růst by mělo i hospodářství Francie a to o 0,4 procenta.

Největší propad čeká dluhovou krizí těžce zkoušené Řecko, pro které komise čeká pokles o 4,4 procenta. Portugalský HDP klesne o 3,3 procenta (dříve -3,0 %). Pokles ale čeká i Itálii a Španělsko, tedy dvě významné evropské ekonomiky, u nichž existují obavy, že by se do nich mohla přenést dluhová nákaza. U Itálie komise předpovídá snížení růstu HDP v letošním roce o 1,3 procenta a u Španělska o jedno procento, zatímco předchozí odhad počítal s růstem o 0,1 respektive 0,7 procenta.

"Ačkoli se růst zastavil, vidíme náznaky stabilizace evropské ekonomiky," řekl eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj je ekonomická nálada sice stále na nízkých úrovních, ale stres na finančních trzích polevuje. Největší růst HDP komise předvídá Polsku (+ 2,5 procenta), Litvě (+ 2,3 procenta) a Lotyšsku (+ 2,1 procenta).

Evropská komise dnes výrazně zhoršila výhled také české ekonomiky pro letošní rok. Zatímco ještě v listopadu počítala s růstem hrubého domácího produktu o 0,7 procenta, podle nové prognózy letos čeká stagnaci. Výhled Bruselu je také horší než očekávání českého ministerstva financí, které na konci ledna předpovědělo růst o 0,2 procenta.

Aktuální krátkodobé ekonomické ukazatele ovšem podle hlavního ekonoma Patria Finance naznačují trochu jiný obraz než prognóza EK a dávají naději, že situace v eurozóně i střední Evropě bude nakonec o něco lepší. "Prognóza je totiž reakcí na zhoršení ekonomické situace v závěru loňského roku a obavy z negativních dopadů dluhové krize. V tomto smyslu je prognóza Evropské komise možná až příliš opatrná. Dovedu si představit, že letos se naopak v průběhu roku budou prognózy postupně zlepšovat," upozornil David Marek.

Komise podotkla, že data o spotřebitelské důvěře v Česku ukazují na pokles výdajů domácností na počátku letošního roku. „Odráží to zhoršování podmínek na pracovním trhu a růstu mezd na úrovni centrální vlády," uvedla komise v jednostránkové analýze k ČR. Spotřebitelskou poptávku navíc zasáhne zvýšení DPH u potravin a vybraných služeb. U investic se očekává, že oživí až ve druhé polovině roku. Inflace v loňském roce v České republice dosáhla 2,1 procenta a letos by podle prognózy měly vystoupat až na tři procenta.

V nové prognóze Komise počítá, mimo pokles evropské ekonomiky, také s vyšší inflací, která může stát v cestě dalšímu snižování klíčové sazby Evropskou centrální bankou. Míra inflace v eurozóně podle EK dosáhne letos 2,1 procenta, ačkoli listopadová prognóza počítala s 1,7 procenta, a překročí tak 2% cíl ECB.

Česká národní banka ve své lednové prognóze počítá letos se stagnací ekonomiky a příští rok s růstem o 1,9 procenta. Loni v listopadu přitom ČNB počítala letos s růstem o 1,2 procenta a příští rok o 2,7 procenta.