Moje návštěva v Řecku ukázala, že v tamní společnosti došlo k významnému posunu. Každý, s kým jsem mluvila, vyjadřoval hluboké obavy z toho, jak si vedou jeho o generaci mladší i starší známí. Důchodci musí platit vyšší daně, jejich příjmy ale klesají, vysokoškolsky vzdělaní musí pracovat v kavárnách a ti, kteří mají možnost odstěhovat se do zahraničí, tak stále častěji činí. Mnozí také vyjadřují hořkost směrem k „trojce“, jejíž zástupci museli při poslední návštěvě Atén čtyřikrát zvětšit počet členů své ochranky.
Podle Řeků může za snižování mezd a penzí právě trojka. Požadavky, které na Řecko kladla, byly velmi strohé a nereálné a řecká vláda se je snažila naplnit tou nejpřímější cestou – úsporami v důchodech a mzdách. Vinu přitom svalovala právě na trojku. Když ta pak kritizovala vládu za nedostatečný pokrok v úsporných opatřeních, její image se ještě zhoršila. Ačkoliv vláda dosáhla pozoruhodného posunu ve fiskální oblasti, nedostatky přetrvávají v případě strukturálních reforem, jejichž důležitost je, co se týče obnovy růstu, mnohem větší.
Politici a řecká veřejnost se ovšem stále domnívají, že default a odchod z eurozóny by byly ještě horší než současná cesta. Podle posledních průzkumů veřejného mínění si nyní nejlépe vede strana Nová demokracie. Její přední zástupce například zastává takový názor, že devalvace by neměla velký přínos, protože Řecko nedisponuje významnou exportní základnou. K tomu země není potravinově soběstačná; devalvace s následující hyperinflací by tudíž vyústila v hlad a sociální nepokoje, které by destabilizovaly celý balkánský region.
Jedinou stranou podporující odchod z eurozóny jsou komunisté, kteří by v dubnových volbách měli podle průzkumů získat jen asi 10 % hlasů. Řekové mají také cynický postoj k tomu, jak by se v případě odchodu z měnové unie chovala centrální banka. Pamatují si, že před vstupem do měnové unie opakovaně tiskla peníze s cílem nacpat politikům kapsy. A obávají se toho, že by se podobné praktiky vrátily.
Politici a veřejnost tak zatím zůstávají přesvědčeni, že je lepší zůstat v eurozóně. Rychlá změna ekonomické situace ale není pravděpodobná. Jádro problému ukazuje moje příhoda, kdy jsem zavítala do obchodu s knihami spojeného s kavárnou v centru Atén. Ukázalo se však, že majitel prodejny nemá potřebnou licenci na prodej kávy a servírka ji tak musí nosit z protějšího baru. Navíc tam nebylo možné koupit ani knihu, protože bylo již po šesté hodině večer a to je v Řecku prodej knih protiprávní. Takže jsem seděla v knize – kavárně, která neprodávala ani kafe, ani knihy.
Autorkou je Megan Greene z RGE.
(Zdroj: EconoMonitor)