Management očekává kladný dopad kroků EU, směřujících omezení nadbytečných emisních povolenek, na ceny povolenek a skrze ně na ceny elektřiny, uvedl pro Bloomberg obchodní ředitel skupiny Alan Svoboda. Zároveň vyloučil zájem o převzetí sítě českých plynovodů Net4Gas dosud vlastněných energetickou skupinou kvůli slabým synergiím se stávajícím byznysem a také nejistému budoucímu využití těchto plynovodů.
Evropská komise hledá způsob, jak stabilizovat trh s emisními povolenkami CO2, o kterém stále více lidé z oboru hovoří jako o zkrachovalém a přežitém experimentu. V rámci nové energetické legislativy si chce vyhradit právo v rámci stabilizace cen na trhu část emisních povolenek z obchodování stáhnout, „pokud to bude potřeba“. Evropský parlament vyjádřil podporu dočasnému zablokování části emisních povolenek obchodovaných v rámci Evropského obchodního systému s emisemi ETS. O návrhu hlasoval na konci února. Z trhu mají zmizet povolenky na více než miliardu tun. „Pokud jde o námi očekávaný budoucí vývoj, největší prostor ke zlepšení je právě v oblasti CO2 povolenek, u kterých výbor EP hlasoval o odebrání části nadbytečných povolenek, konkrétně návrhem bylo 1,4 miliardy (tun). To je skutečně pozitivní signál, na který zřejmě naváží další kroky s potenciálem časem podpořit ceny CO2 povolenek a skrze ně také ceny elektřiny,“ uvedl pro Bloomberg obchodní ředitel Svoboda. Za propadem cen povolenek je zejména jejich nadbytečná nabídka.
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu tento týden schválil dodatek směrnice, jehož cílem je snížení počtu emisních povolenek na roky 2013 až 2020. Tím by se měla zvýšit cena povolenek na trhu, který by se tímto způsobem stabilizoval a firmy by to motivovalo k investicím do ekologických opatření. Jelikož ČEZ má až do roku 2020 postupně klesající podíl (od 70 % až po 0 %) emisních povolenek zdarma, byl by nárůst cen povolenek pro ČEZ komparativní výhodou proti konkurenci.
Systém ETS od svého vzniku v roce 2005 zahrnul přes 11 tisíc energetických a průmyslových podniků v Evropě a letos se snaží expandovat na zahrnutí leteckých společností. Právě to vyvolává prudké střety, hrozící obchodními válkami mezi Evropou a zbytkem světa. Čína již vydala svým leteckým společnostem pokyn se do systému nezapojovat. Trh s emisními povolenkami nyní ovládá mimořádně výrazný nadbytek nabídky nad poptávkou a ceny jsou na čtyřletém minimu. Ozývají se ochránci životního prostřední na jedné straně a šéfové firem, jako jsou Royal Dutch či E.ON na druhé straně s voláním po změně systému kvůli jeho neudržitelnosti. Výbor EP pro životní prostředí již v prosinci vydal stanovisko doporučující na trhu vyblokovat část emisních povolenek. Ceny poté vzrostly o 32 %. Doporučil EP výboru pro průmysl následovat jeho návrh. Tak se děje nyní.
Meziročně ceny emisních povolenek v Evropě na CO2 propadly o 47 %. Celý systém ETS byl za loňský rok rozsahem oceněn na zhruba 120 mld. USD. Analytici divize Bloomberg New Energy odhadli pro periodu 2008 až 2012 převis nabídky v ETS v rozsahu 1,1 miliardy tun, finančně v rozsahu zhruba 8,5 mld. eur. Tyto povolenky by dle nich z trhu mohly být staženy a přesunuty do dalšího období let 2013 až 2020. Za tento rozsah tedy sahá čerstvý 1,4miliardový návrh EP.
Alan Svoboda v rozhovoru pro Bloomberg také uvedl, že nebude usilovat o české plynovody prodávané kvůli slabým synergiím a nejisté budoucnosti jejich využití. „Mohu potvrdit, že nemáme zájem o tento typ akvizic, protože v něm vidíme jen málo synergií pro naše podnikání. Nadto výhled pro využitelnost těchto aktiv nepovažujeme za příliš optimistický,“ uvedl Svoboda. Podle analytiků Bloomberg by slova mohla předznamenávat slabou poptávku po plynu.
Zvažovat je ale v této souvislosti třeba také opakované neshody mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně dodávek plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ruský plynárenský gigant Gazprom hodlá zcela ukončit tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu poté, co během tohoto desetiletí vybuduje nové plynovody, uvedla firma před koncem února a opět obvinila Ukrajinu z výpadků dodávek, které v době nedávných velkých mrazů hlásili evropští zákazníci. Ukrajinská strana vinu odmítá. "Významná část plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy nedorazila," uvedl šéf Gazpromu Alexej Miller při setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. "V některých dnech bylo na Ukrajině zadrženo až 40 milionů krychlových metrů plynu, což nepochybně způsobilo Gazpromu finanční újmu i poškození pověsti," dodal.
Ruský prezident Medveděv nařídil Gazpromu, aby maximalizoval kapacitu plánovaného plynovodu South Stream, který bude Ukrajinu obcházet. Plynovod South Stream povede pod Černým mořem z přístavu Novorosijsk na bulharské pobřeží, odkud bude pokračovat do Itálie. Gazprom plánuje zahájení jeho provozu v roce 2015 s přepravní kapacitou 63 miliard krychlových metrů plynu ročně.
Rusko pak již od loňska využívá plynovod Nord Stream, kterým proudí ruský plyn po dně Baltu a přes Německo. Nord Stream má zatím kapacitu 27,5 miliardy krychlových metrů ročně, ta by se však časem měla zdvojnásobit na 55 miliard. Přes Ukrajinu v loňském roce Rusko přepravilo 104 miliard krychlových metrů plynu.
Českou společnost RWE Transgas, která je součástí německého koncernu RWE, k prodeji tranzitních plynovodů přes Českou republiku nutí úspory, ke kterým firma musí přistoupit po rozhodnutí Německa zastavit do roku 2022 provoz všech jaderných elektráren v zemi. Odhady hodnoty Net4Gas se pohybují v řádu desítek miliard korun. Zájem o koupi plynovodů projevil podle médií například Energetický a průmyslový holding nebo investiční skupina KKCG.
(Zdroj: Bloomberg, , , čtk)