Čína podle deníku The Wall Street Journal ustupuje od nákupu amerických dluhopisů a snižuje podíl dolaru na svých rezervách. Ještě v roce 2006 činil 74 procent a v roce 2010 představoval 65 procent. Nyní ale zřejmě klesl na 54 procent, což je nejméně za deset let. Znamená to, že Čína pravděpodobně začala diverzifikovat své rezervy, například nákupem evropských dluhopisů.
Čína má největší rezervy na světě v hodnotě 3,2 bilionu dolarů (59,4 bilionu Kč). "Vzhledem k jejich velikosti a rostoucí důležitosti druhé největší světové ekonomiky je umístění rezerv jak klíčová politická otázka, tak potenciálně velký faktor na trhu s měnami a dluhopisy," napsal The Wall Street Journal.
Pokles čínských dolarových aktiv naznačují jak americká, tak čínská data. Z amerických údajů vyplývá, že Čína na konci loňského června držela americké dluhopisy v hodnotě 1,726 bilionu dolarů. Meziročně to sice bylo o 115 miliard více, v poměru k rychlému růstu objemu čínských rezerv ale dolarový podíl na nich klesl. Americké dluhopisy se na růstu čínských rezerv podílely jen 15 procenty, což je výrazný pokles z 45 procent v roce 2010 a průměrných 63 procent v uplynulých pěti letech.
The Wall Street Journal z toho vyvozuje, že náznaky z uplynulých dvou let o posilování čínských investic do evropských dluhopisů jsou věrohodné. Peníze z Číny mohou být vzhledem k pokračující evropské dluhové krizi klíčové při držení požadovaných výnosů ze státních dluhopisů na problémové evropské periferii na uzdě. Mohly by ale hrát i důležitou roli při financování evropských záchranných balíčků.
Analytici nicméně upozorňují na to, že americké údaje o čínských rezervách je třeba posuzovat s opatrností. Odhadovat zahraniční investice do amerických dluhopisů není úplně jednoduché, a obvykle se proto velikost čínských rezerv v dolarech spíše podceňuje. Svou roli hrají i pohyby kurzů měn. I při jejich započtení se ale trend poklesu dolarového podílu na čínských rezervách jeví nezpochybnitelně, uvedl The Wall Street Journal.