Představitelé 25 zemí Evropské unie dnes na summitu v Bruselu podepsali nový pakt rozpočtové kázně. Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit Česká republika a Británie. Smlouva má vést k tomu, že země zakotví do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech. Povede i k důslednému trestání států porušujících rozpočtová kritéria. Na paktu se většina členů EU shodla v reakci na dluhovou krizi a ve snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti.
Premiéru Petru Nečasovi, kterého k podepsání paktu tlačily nejen opoziční ČSSD, ale i koaliční TOP 09, se nelíbí třeba nedostatečná účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem. Pakt podle něj také málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země. Nečas také opakovaně upozorňoval na nejasný způsob ratifikace dokumentu v České republice.
"Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů," poznamenal Nečas ve středu po jednání vlády. Na samotném summitu v Bruselu potom Nečas včera řekl, že důležitější než pakt je, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost.
"Rozhodně jsme nic neztratili," řekl dnes Nečas v reakci na dotaz, co ČR odmítnutím paktu získala. "Získali jsme docela dobrý čas na to, abychom si zanalyzovali, jak skutečně tento pakt bude v praxi fungovat," podotkl. Češi podle něj nyní chtějí hlavně sledovat, jak bude fungovat spolupráce těch zemí Evropské unie, které podepsaly tento pakt, nicméně nejsou členy eurozóny. Zajímá ho, jaké budou mít postavení a jak budou zvány na zasedání eurozóny. Nečas připomněl, že právě ČR prosazovala, aby se bylo možné bez podmínek a v podstatě kdykoli k paktu možné připojit. "My nikomu nic neblokujeme a současně to není nějaký fatální moment, že se ocitáme mimo. Do toho vlaku lze kdykoli nastoupit," dodal na obranu pozice vlády.
Někteří komentátoři přesto tvrdí, že smlouva o fiskální unii tak trochu rozdělila Evropu: na 25 zemí hlavního proudu a Británii a Česko - země, které dokument odmítly podepsat. Deník The Insider již před týdnem napsal, že Brusel za české "ne" úder vrací a vyškrtl češtinu ze seznamu jazyků, ve kterých byla smlouva sepsána. Skutečností je však taková, že dokument k podpisu v češtině není, protože se bude jednat o mezinárodní smlouvu 25 zemí dodanou v jejich úředních jazycích (proto i přes britské "ne" zůstane angličtina - je úředním jazykem například v Irsku).
"Česká republika se znovu přidala beze smlouvy k Velké Británii a znovu dostane po nose," prohlásila slovenská premiérka Iveta Radičová a dodala, že Praha se bojkotem fiskální dohody dopouští geopolitické chyby. Ve fiskální dohodě není podle ní nic, co by Nečasova vláda sama dělat nechtěla, proto jsou podle ní rozhodující politické aspekty.
Euroskepticismus má podle Radičové v různých zemích různé podoby. "Nejdřív jsme se mohli přetrhnout, abychom se stali součástí Evropské unie a západního světa. Teď, když tam jsme, začínáme dělat ramena, že nebudeme dodržovat dohodnutá pravidla," upřesnila slovenská premiérka.
Summit EU včera v rámci svého prvního dne přinesl potvrzení, že Řecko zatím plní podmínky z dohody o druhém záchranném balíku půjček ve výši 130 miliard eur a také shodu politiků na rychlejším dodávání prostředků do permanentního záchranného fondu (ESM), který by měl být spuštěn v polovině roku a bude nově přístupný pouze členům paktu rozpočtové kázně. Prezident EU Van Rompuy včera uvedl, že první dvě splátky do ESM budou podle něho zřejmě složeny již letos, zbytek do cílených 500 miliard eur potom v roce 2015. Definitivní rozhodnutí však přinese až dnešní závěr jednání summitu.
Evropská unie včera také schválila udělení kandidátského statusu pro Srbsko. Rozhodl také, že v září by mělo padnout dlouho odkládané rozhodnutí o přistoupení Bulharska s Rumunskem o vstupu do schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol.
Pakt rozpočtové kázně - hlavní body:
NEJDE O SMLOUVU EU, ALE O MEZIVLÁDNÍ DOHODU:
- Původní cíl byl dohodnout se na smlouvě, která by platila pro celou EU. Británie ale v prosinci tuto možnost zablokovala, takže se lídři vydali cestou mezivládní dohody.
- Smlouva bude platit pro země eurozóny. Přistoupit k nim mohou i další země EU. Pro ně by ale začala platit až s přijetím jednotné evropské měny.
"ZLATÉ" ROZPOČTOVÉ PRAVIDLO:
- Státy by na základě smlouvy měly dodržovat přísná rozpočtová pravidla. Do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústav, by měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku.
- Povolený bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 HDP země a u zemí, jejichž zadlužení je výrazně pod 60 procenty HDP, by mohlo být tolerována až jedno procento.
- Některé země nechtěly toto pravidlo ukotvit do ústav, protože by to mohlo vyvolat nutnost referenda, které by s sebou přinášelo velké riziko odmítnutí. Referendum o novém paktu už ohlásilo Irsko, tam by se mělo hlasování konat v červnu.
ČESKÝ POSTOJ:
- Česká vláda s připravovaným dokumentem původně podmíněně souhlasila, k paktu se nyní ale nepřipojila.
- Podle premiéra Petra Nečase je důvodem odmítnutí třeba to, že smlouva údajně nedostatečně zajišťuje účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem nebo málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země.
ROLE SOUDNÍHO DVORA EU:
- Na to, zda země "zlaté" pravidlo ukotvily v domácím právu či ne, bude dohlížet Soudní dvůr EU. Na ten se bude moci obrátit jeden či více států, aby zasáhl. Evropská komise však právo stěžovat si u soudu mít nebude.
- Provinilé zemi by soud mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP.
- Pokuta by v případě zemí platících eurem plynula do záchranného fondu eurozóny (ESM), v ostatních případech do rozpočtu EU.
EUROSUMMITY:
- Summity eurozóny by se měly konat nejméně dvakrát ročně. Nejméně jednou by měly být pozvány i ty země, které pakt podepsaly, ale eurem neplatí.
PLATNOST SMLOUVY:
- Smlouvu podepsalo 25 zemí eurozóny, Česko a Británie se nepřipojily, mají však možnost přidat se v budoucnu.
- Smlouva by měla vstoupit v platnost 1. ledna 2013, pokud ji do té doby ratifikuje nejméně 12 ze 17 států eurozóny.
- Finanční pomoc ze záchranného fondu ESM budou moci čerpat jen ty státy, které už dohodu ratifikovaly.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters, MediaFax)