Bubliny v Německu

Mezi lety 2001 a 2007 těžily rychle rostoucí evropské ekonomiky (Španělsko, Irsko a Řecko) z velmi expanzivní monetární politiky ECB. Jejich bankovní regulace nebyla dostatečně přísná a fiskální politika dostatečně utažená. Výsledkem bylo nadměrné zadlužení, bublina na realitním trhu a nakonec bankovní krize.

Německo bude v budoucnu čelit podobným problémům jako zmíněné země. Jeho růst totiž v současnosti převyšuje průměrný růst ekonomik eurozóny. Německo navíc odmítá poskytnout více půjček ostatním evropským zemím; v jeho domácí ekonomice tak existuje nadbytek úspor, které zde musí být investovány. Jsou již nyní patrné první známky bublin? Pokud se podíváme na vývoj bankovních úvěrů, ceny nemovitostí, ceny akcií a výnosy dluhopisů, vidíme, že ceny aktiv (zejména akcií a dluhopisů) rostou v Německu více než ve zbytku eurozóny. Ceny nemovitostí na rezidenčním trhu vykresluje první graf (modře vývoj indexu, fialově meziroční změny):



Další dva grafy porovnávají vývoj fiskálního deficitu v Německu se zeměmi na periferii. Je patrné, že německá fiskální politika je v dnešní době restriktivní (první graf). Tato restrikce ale není větší než fiskální utažení v Irsku nebo ve Španělsku před rokem 2008. Německo navíc čelí příliš expanzivní monetární politice, protože jeho růst nyní převyšuje průměrný růst zemí eurozóny.



Můžeme tak říci, že na první pohled jsou v současné době naplněny všechny podmínky pro to, aby v Německu začaly vznikat bubliny na trzích s aktivy podobné těm, ke kterým docházelo v některých zemích na periferii před rokem 2008.

(Zdroj: Natixis)