Aktualizováno Ministři financí Evropské unie po několikahodinovém jednání o nedostatečném plnění rozpočtových cílů maďarskou vládou našli smírčí řešení. Na jednu stranu sice rozhodli o zmrazení 495 milionů eur (přes 12 miliard korun) z kohezního fondu od roku 2013, ale zároveň dali Budapešti čas až do 22. června, aby toto rozhodnutí svými úspornými kroky ještě zvrátila.
"Sankce sice byly odsouhlaseny, nicméně s tím, že neprodleně, 22. června, budou přezkoumány. A pokud se ukáže, že Maďarsko splnilo všechny body doporučení, tak budou okamžitě odvolány," nastínil kompromis český ministr financí Miroslav Kalousek.
Maďarský ministr hospodářství Gyorgy Matolcsy v reakci na rozhodnutí Evropské unie uvedl, že vláda země se zavázala udržet rozpočtový schodek pod stanovenou 3% hranicí jak v letošním tak v příštím roce a „svůj silný závazek“ dokáže. Komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn dnes uvedl, že Maďarsko musí provést fiskální úpory permanentního rázu. Konkrétní podobu úsporných kroků však prý EU nechá na maďarské vládě, s níž bude nadále vést „partnerský dialog“.
Je to vůbec poprvé, kdy se unie rozhodla tímto způsobem potrestat nějaký členský stát kvůli laxní rozpočtové politice. Souvisí to ale se zpřísněním rozpočtové disciplíny, k níž se unie zavázala v reakci na současnou dluhovou krizi. Striktnější je Brusel nyní také vůči Řecku. Zatímco první balík pomoci za 110 miliard eur země dostala v celé výši i bez důsledného plnění dohodnutých cílů, nový balík již Evropská komise podmiňuje celou řadou ekonomických podmínek v následujících dvou letech.
Schodky nad povolenou tříprocentní úrovní má nyní ale většina zemí EU včetně Česka. Brusel kvůli tomu s nimi vede jednání pro porušení pravidel. Už v lednu komise uvedla, že kromě Maďarska mají aktuálně se schodky a plánovaným harmonogramem pro jejich korekci problémy i Belgie, Malta, Kypr a Polsko. Jenže u nich, na rozdíl od Maďarska, Brusel viděl snahu se situací něco dělat, takže k potrestání nepřistoupil. Nyní se hodně hovoří o Španělsku a jeho rozpočtu, jehož schodek také přesahuje dohodnuté cíle.
"Nabízí se srovnání, zda je tady stejný přístup ke Španělsku nebo k Maďarsku," podotkl Kalousek. "Já jsem ten poslední, který by nabádal komisi, aby nebyla na Maďarsko tak přísná," dodal. Pro ČR je prý klíčové, aby se stejně přistupovalo k malým i velkým zemí i státům eurozóny i těm stojících mimo ní.
Ministři financí eurozóny se v noci na dnešek rozhodli zmírnit rozpočtový cíl pro letošní rok. Schodek by tak neměl být 4,4 procenta HDP, s čímž se doposud počítalo, nýbrž 5,3 procenta. Jenže i o je méně než 5,8 procenta, které předvídá Madrid. Ten tak bude muset najít další úspory. Příští rok by pak už měl deficit dostat pod klíčovou hranici tří procent HDP.
(Zdroj: ČTK, Reuters, Bloomberg, MTI)