Evropa zůstává rozdělena v otázce zavedení daně z finančních transakcí. Ministři financí Evropské unie ani po dnešní debatě v Bruselu nedošli k rozhodnutí s tím, že budou nutné další studie kvantifikující dopady nové daně, na jejichž základě bude téma opět nastoleno v průběhu roku a může dospět i k jinému výsledku, než byl původní návrh. Více času pro finální rozhodnutí dovolila i Francie, která celý koncept dlouhodobě prosazuje.
Evropská komise před časem zavedení této daně navrhla v rámci reakce na krizi. Zavedení nového zdanění zasahující transakce s akciemi, dluhopisy, deriváty i dalšími cennými papíry v celé Evropské unii by podle plánu Komise mělo přinést roční výnos 57 miliard eur. Podle Bruselu je nezbytné, aby i finanční sektor, který se podílel na vzniku krize, přispěl svým dílem k jejímu řešení. Zároveň by přitom tato daň omezila rozmach vysokofrekvenčního obchodování, které regulátor finančních trhů EU považuje za rizikovější pro finanční systém. Komise opakovaně také připomněla mohutné záchranné balíky, k nimž některé vlády kvůli pomoci bankám musely přistoupit.
Vláda francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho již na konci ledna uvedl, že se chystá zavést daň z finančních transakcí již od srpna. Sarkozy tehdy prohlásil, že finanční daň bude stanovena na 0,1 procenta. Vyslovil zároveň předpoklad, že po francouzském vzoru ji zavedou další evropské státy. „Doufáme v tak širokou shodu, jak jen to bude možné, a uděláme vše, co bude nutné, pro jeho dosažení v zájmu evropských občanů,“ komentoval dnes současný postoj francouzské vlády ještě před začátkem jednání tamní ministr financí Francois Baroin.
Německý kancléřka Angela Merkelová a italský premiér Mario Monti se včera v Římě vyslovili pro zavedení evropské bankovní daně. Podle italského premiéra by bylo nejlepší, kdyby byla taková daň zavedena ve všech 27 členských státech EU. Podotkl ale, že musí být realistou. I podle Merkelové je ještě třeba prodebatovat podrobnosti a musí být zohledněny i dopady takového opatření na konkurenční prostředí.
Na evropské úrovni se ale zatím shoda na zavedení transakční daně nerýsuje a nepanuje ani mezi 17 zeměmi eurozóny. Jednoznačně pro se vyslovily tyto země: Německo, Rakousko, Finsko, Francie, Belgie, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko. Odmítavý postoj naopak zastává Velká Británie a Švédsko, potom Nizozemsko, Lucembursko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Malta a Kypr.
Česká republika je i po dnešním jednání ministrů financí zemí Evropské unie proti zavedení. Řekl to dnes novinářům ministr financí Miroslav Kalousek. Motivy příznivců zavedení této daně jsou podle něj hodně motivovány vnitropolitickými důvody. "Potřebují sdělit veřejnosti, že finanční sektor bude platit větší příspěvky na konsolidaci veřejných rozpočtů," řekl Kalousek, který o dani jednal dnes v Bruselu s kolegy z EU.
Podle něj ale on i někteří další tvrdí, že by se takováto nová zátěž na banky stejně ve svém důsledku promítla do cen pro běžné spotřebitele a byla by na úkor konkurenceschopnosti Evropy. "Výhrady České republiky po dnešku trvají," dodal Kalousek.
S možným východiskem z patové situace přišla dánská ministryně hospodářství Margrethe Vestagerová, když oživila myšlenku daně z finanční činnosti. Jednalo by se o zpoplatnění zisků a bonusů v peněžních institucích.
(Zdroj: Bloomberg , ČTK, E15, Euractive)