Obrázky z průběhu arabského jara ukazují obrovské zástupy mladých lidí. To potvrzuje dojem, že na Blízkém východě je mnoho mladých lidí, kteří nemají co na práci. Tento dojem ovšem začíná být stále nepřesnější. Během posledních třiceti let totiž arabský svět prošel mohutnou demografickou změnou a tamní rodiny mají čím dál tím méně dětí. A pokud se podíváme do jiných zemí, vidíme, že mnohé z nich čelí stejnému demografickému problému. Pokud bylo 20. století dobou populační exploze, 21. století se zdá být stoletím prudkého poklesu porodnosti.
Polovina světové populace již dnes žije v zemích, kde počet úmrtí převyšuje počet narozených. Spisovatel Philip Longman v této souvislosti hovoří o „šedivé tsunami“ – situaci, kdy je velká část populace starší než 60 let a jen malá část mladší než 30 let. V tomto ohledu situace není dobrá například v Rusku, kde počet obyvatel od roku 1992 klesl asi o 6 milionů. Jeden z nejhorších demografických profilů pak má Japonsko, podobně si vede mnoho evropských zemí. Brzdou ekonomického růstu se demografický vývoj může stát i v Číně. Stárnou rovněž Spojené státy, ne však tak rychle. Jejich populace roste v každé věkové skupině částečně díky přistěhovalcům. Průzkum z roku 2010 ale ukazuje, že růst americké populace zpomaluje víc, než jsme se dříve domnívali.
Po celá desetiletí jsme brali dynamickou společnost a ekonomický růst jako samozřejmost, populační růst jsme vnímali jako problém. Nyní se posouváme do druhého extrému a je jasné, že chybí mladí lidé. Ve 21. století by se Spojené státy mohly stát pomalu stárnoucí velmocí v rychle stárnoucím světě.
(Zdroj: NYTimes)