Australský parlament v noci na dnešek po dvou letech politických bojů schválil zavedení kontroverzní daně z těžby uhlí a železné rudy. Nové 30% zdanění zisku nad 75 milionů australských dolarů by měla začít platit v červenci letošního roku. Vláda si od zavedení nové daně slibuje za tři roky výnos 10,6 miliardy australských dolarů, kterými hodlá posílit rozvoj ostatních sektorů ekonomiky upozaděných rozmachem těžby snížením daní a dále zvýšit výdaje na infrastrukturu a penze. Akcie velkých těžebních společností po odhlasování legislativy zamířily níže i o několik procent.
Horní komora australského parlamentu schválila návrh zákona umožňující nové zdanění těžebního sektoru v poměru 38 ku 32 hlasů. Z politického pohledu je toto rozhodnutí vítězstvím premiérky Julie Gillardové a její menšinové vlády, která legislativu dlouhodobě prosazovala přes odmítavý postoj konzervativní opozice. První zmínka o zavedení australské těžební daně padla již v květnu 2010, z úst tehdejšího premiéra Kevina Rudda. Někteří komentátoři následně tvrdili, že jeho odchod z čela australské vlády v červenci téhož roku byl důsledkem protiakce silné těžební lobby firem jako (1984 GBp, -3,13%), (3481,5 GBp, -3,68%) a (1131,38 GBp, -3,42%).
„Toto je skutečně historický den pro ekonomickou reformu i spravedlivost australského hospodářství,“ komentoval rozhodnutí australského Senátu ministr financí Wayne Swan. Zástupci opozice naopak vyjádřili obavy, že Austrálie zavedením daně na těžební giganty, kteří zemi pomohli přečkat ekonomickou krizi bez pádu do recese, odkloní investice do nových projektů do jiných oblastí, a stane se tak ještě závislejší na svém největším obchodním partnerovi – Číně.
Ve srovnání s dřívějšími návrhy musela australská vláda těžební lobby v určitých parametrech ustoupit. Daňová sazby včera v noci schválené daně totiž byla debatována i o 10 procentních bodů výše, tedy na 40 procentech. Limit, od něhož budou zisky těžařů uhlí a železné rudy tomuto zdanění podléhat, se navíc posunul z 50 milionů australských dolarů na 75 milionů dolarů. I při tomto nastavení si však vláda slibuje získat letos do rozpočtu touto cestou 3,7 miliardy AUD. Za tři roky potom celkem 10,6 miliardy AUD.
„Zažili jsme velkolepý růst (v sektoru) nerostných surovin. Dává proto smysl vzít část peněz tohoto super nabitého odvětví a sdílet je se zbytkem státu, což právě těžební daň udělá,“ vysvětlila politický krok australská premiérka Gillardová. Šéfka australské vlády pro podporu ekonomického růstu z těchto peněz například navrhla snížit korporátní daň ze současných 30 procent na 29 procent, 6 miliard AUD má putovat na vládní výdaje na podporu infrastruktury. Vláda dále plánuje do poloviny roku 2019 postupně zvýšit povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijních fondů zaměstnanců ze současných 9 na 12 procent.
Někteří těžaři působící v Austrálii již vyjádřili nespokojenost se záměry vlády. Jeden z nejvýznamnějších australských těžařů železné rudy - Fortescue Metals - již dnes pohrozil právními kroky proti vládě. Firma již prý za tímto účelem najala právníky a čeká na jejich zhodnocení finální podoby zákonů.
„Těžební daň pouze učiní australské firmy méně konkurenceschopné vůči firmám z ostatních zemí, a nakonec ohrozí mnohá pracovní místa v Austrálii,“ varoval dnes Clive Palmer, miliardář působící v těžební sféře. Zakladatel a majitel Mineralogy Pty Ltd a šéf Resourcehouse Ltd dodal, že zelení aktivisté podle něj usilují o zničení těžebního odvětví v zemi, a dokonce poukázala na možnou podporu ze strany CIA a amerického prezidenta Baracka Obamy.
Podle Iana Verrendera, sloupkaře australského listu Brisbane Times, se však těžaři v Austrálii nadále budou mít dobře a odklon investic nadnárodních společností do zahraničí příliš nehrozí. Domnívá se totiž, že před zdaněním těžby přírodních zdrojů brzy nebude, kam utéci. „Skoro každá země se zásobami nerostných surovin - bohatá i chudá - začíná utahovat šrouby poté, co za poslední dekádu zažila největší transfer bohatství v historii – od občanů vlastních tyto zdroje směrem ke společnostem, které je těží,“ píše Verrender. Za příklad zemí, kde ke zdanění či omezení těžby nerostů již došlo, nebo se brzy chystává, dává Indonésii, JAR, Ghanu, Guineu, Namibii, Zimbabwe, Nigerii nebo Mongolsko.
Negativní sentiment v těžebním sektoru dnes umocnila společnost BHP Billiton, když uvedla, že očekává, že se růst čínské poptávky po železné rudě zpomalí na jednociferné hodnoty, což je odrazem stejného trendu v ocelářství. Dále se tak prohloubily dřívější obavy z možného dopadu zpomalení čínské ekonomiky na komodity a navázané sektory ekonomiky.
(Zdroj: AFP, Bloomberg, Global Post, Brisbane Times)