Finanční krize, která doléhá na eurozónu, se zdá být neuvěřitelně složitá a nebude jednoduché ji vyřešit. Pro globální ekonomiku je přitom eurozóna kriticky důležitá. Je to největší ekonomika světa, která má silný vliv na Asii a dokonce i na Spojené státy, a nabírá na síle v době, kdy se světová ekonomika nachází v útlumu. Počátek problémů spočívá ve vytvoření společné měny pro země, které se navzájem velmi lišily a mezi nimiž neexistovala fiskální unie, která by pomáhala vypořádat se s ekonomickými šoky. K tomu se ukazuje, že politika Evropské centrální banky byla pro některé země příliš uvolněná, zatímco pro ostatní až moc utažená.
Investoři vnímali vytvoření společné měny jako implicitní záruku za dluh jednotlivých členských zemí. Tyto implicitní záruky byly od počátku problematické, protože vedly k poklesu výnosů vládních dluhopisů a poskytly tak motivaci domácnostem, podnikům a vládám k nepřiměřenému růstu zadlužení. Zejména jih Evropy si tak půjčoval mnohem více, než měl, a nyní prochází dluhovou kocovinou. Příchod globální recese v letech 2008 a 2009 znamenal prohloubení deficitů většiny evropských vlád, nejvážnější byl vývoj v Řecku. Ne všechny země ale trpěly nadměrnými vládními výdaji. Například Irsko znamenalo ukázku zodpovědné fiskální politiky, muselo ale zachraňovat svůj bankovní systém. Podobně dobře na tom bylo až do kolapsu trhu s nemovitostmi Španělsko.
James Bullard vytvořil následující graf, který ukazuje, jak důležité jsou mimorozvahové závazky při růstu vládního dluhu. Na ose x leží fiskální deficity v poměru k HDP, na ose y vidíme dluh. Modře jsou vyznačeny průměrné hodnoty z let 2003 – 2007, zeleně hodnoty z roku 2010:
Můžeme říci, že pokud danou zemi zasáhne masivní finanční krize, sliby, že vláda nebude zachraňovat finanční systém, působí nedůvěryhodně a nemá smysl je činit. Z grafu je také patrné, že pokud určitá země dosahuje jen malých deficitů, nejde o odpovídající pojistku proti dluhové krizi. Nutná je totiž dostatečně efektivní finanční regulace.
A jaký výhled lze očekávat pro vývoj v eurozóně? Můžeme doufat, že bude pochopen význam transferů ze severu na jih, rekapitalizace bankovního systému a vyšší inflace. Sledujeme-li však politický proces v eurozóně, zdá se, že věřitelské země nejsou o významu transferů přesvědčeny. Pokud tomu tak bude i nadále, nečekejme skutečné řešení problémů měnové unie.
Uvedené je výtahem z „The Eurozone in Crisis: Origins and Prospects”, autorem je profesor ekonomie z University of Wisconsin Menzie Chinn.
(Zdroj: Econbrowser)