To nejhorší z dluhové krize eurozóny je již za námi a situace se stabilizovala, některá rizika ale přetrvávají, prohlásil v rozhovoru pro německý list Bild prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. V podstatě tak potvrdil svá dřívější slova z úvodu měsíce, a dodal zároveň, že pokud se zvýší rizika inflace, ECB je připravena jednat.
Draghi upozornil, že nejdůležitější údaje z ekonomiky eurozóny, jako inflace, bilance běžného účtu a rozpočtové deficity, vycházejí v současnosti lépe než v USA. "Důvěra investorů se vrací a míček je nyní na straně vlád, které musí zajistit dlouhodobou odolnost eurozóny vůči dalším krizím.“ V této souvislosti Dragni pochválil Německo, které podle něj slouží jakou příklad pro celou Evropu. Rada guvernérů ECB podle něj zavádí „kulturu německé stability“ i do své politiky.
Draghi, podobně jako prezident německé Bundesbank Jens Weidmann soudí, že ECB by měla být opatrná a nepřijímat zbytečně vysoká rizika. Na rozdíl od Weidmanna však podpořil dodávku levných úvěrů komerčním bankám, která podle něj není inflační hrozbou. ECB od prosince nabídla ve dvou vlnách nízko úročené úvěry v celkovém objemu přesahujícím jeden bilion eur. "Pokud by se výhled inflace zhoršil, okamžitě přijmeme preventivní akci," řekl Draghi v rozhovoru. Dodal, že banky použily většinu peněz od ECB k pokrytí svých finančních potřeb a mnoho peněz se tak do ekonomického systému nedostalo. Vliv těchto peněz na inflaci tak byl téměř neutrální.
Ital Draghi, který v čele ECB vystřídal v listopadu Francouze Jean-Clauda Tricheta, k operaci LTRO (Longer-Term Refinancing Operations) řekl: „Samozřejmě, že s takto silným opatřením se pojí vždy určitá rizika a vedlejší efekty. Ale situace byla na podzim skutečně kritická. Hrozila vážná úvěrová krize, potenciálně vedoucí k pádu společností. Tomu bylo třeba zabránit.“
V důsledku likvidity dodané do bankovního systému mohla ECB výrazně omezit nákupy vládních dluhopisů. Minulý týden tyto nákupy opět zastavila poté, co v předchozích sedmi dnech intervenovala na trhu jen ve velmi malém objemu 27 mil. EUR. Tomu předcházela čtyřtýdenní série nečinnosti. ECB má nyní ve svém portfoliu státní dluhopisy za 218 miliard eur, které nakoupila od května 2010, aby zmírnila dluhovou krizi v Řecku a dalších zemích eura.
Vlivný britský deník Financial Times dnes píše, že ECB s ohledem na zlepšené podmínky na trzích plánuje první krok směrem k ukončení nestandardní podpory ekonomiky eurozóny. Tím by se prý měl stát program na nákup krytých dluhopisů, který centrální banka eurozóny spustila loni v listopadu, když ekonomická krize dosahovala svého vrcholu.
Tento program zacílený na podporu bankovního sektoru a původně plánovaný v rozsahu 40 miliard minimálně do října letošního roku totiž již nyní podle analytiků zůstává „za plánem“. Zatímco jeho 60miliardový předchůdce, který ECB spustila v krizovém roce 2009, celý objem rovnoměrně rozprostíral po celou dobu trvání, aktuálně běžící program měl od svého spuštění vynaložit již asi 17 miliard eur, ale místo toho ECB do včerejška nakoupila od bank kryté dluhopisy jen za 8,7 miliardy eur.
„V době programu na nákup krytých dluhopisů z roku 2009 byla silná potřeba podpořit primární a sekundární peněžních, aby se banky dostaly k financování. Dnes bych ale s ohledem na vývoj na trzích krytých dluhopisů po LTRO nebyl vůbec překvapen, kdyby se ECB rozhodla tento program ukončit,“ uvedl pro FT Armin Peter, šéf divize krytých dluhopisů .
(Zdroj: Bloomberg, Bild, Economic Times, čtk, FT)