Kyvadlo americké regulace kapitálových trhů se po desetiletí vychýlení na krajní mez přísnosti začíná s drtivou silou vracet, aby vdechlo život přidušeným trhům a vrátilo na ně nové firmy. Britský týdeník The Economist tak komentuje návrh zákona, který se nachází v závěrečné fázi schvalování v Kongresu.
Návrhy deregulace se zaměřují na to, aby usnadnily získávat prodejem akcií peníze novým firmám, které vlna regulace od počátku tisíciletí stále více vyháněla z amerického veřejného trhu. Jsou součástí návrhu zákona o "nastartování nových podniků" známého pod zkratkou JOBS, jehož smyslem je podpořit růst malých a středních podniků, a přispět tím ke zvyšování zaměstnanosti. Návrh už prošel konsenzuální většinou ve Sněmovně reprezentantů a podporují jej republikáni i demokraté, protože před listopadovými volbami se chtějí ukázat jako zastánci malých podnikatelů.
Pak se ale podle Economistu stalo něco nevídaného - někdo si dal tu práci, zákon si přečetl a vyšlo najevo, že obsahuje radikální deregulační návrhy. Zastánci tvrdé regulace v řadách demokratů, velkých investorů a činitelů regulačních orgánů spustili poplach a mluví o ohrožení investorů "chamtivými firmami a bankami". Bílý dům, který zákon podporoval, obrátil a vyzval k jeho změnám.
Senát i přesto návrh zákona ve čtvrtek téměř tříčtvrtinovou většinou schválil, učinil v něm však určité úpravy, uvedla agentura Reuters. Sněmovna reprezentantů bude senátní verzi posuzovat zřejmě příští týden, a pokud ji schválí, půjde návrh k podpisu prezidentovi.
Economist připomíná, že za poslední desetiletí Kongres a agresivní prokurátoři států v čele s kontroverzním Eliotem Spitzerem reagovali razantním utahováním regulačních šroubů na události od bubliny internetových akcií přes pád Enronu a dalších firem kvůli podvodům v účetnictví po hypoteční a finanční krizi. Podle časopisu je diskutabilní, zda zpřísněná pravidla zlepšila ochranu investorů či fungování trhu, "rozhodně se však kryla s obdobím, kdy počet firem obchodovaných na americkém veřejném trhu klesal jak absolutně, tak ve srovnání s jinými zeměmi". Podle kritiků vedlo utužení regulace k výraznému omezení přístupu podnikatelů k financím veřejného trhu.
Nový zákon například vyjímá "vznikající růstově orientované firmy" s tržbami do jedné miliardy dolarů z řady požadavků na informace před emisí akcií, uvolňuje přísná účetní pravidla i limity odměňování. Dovoluje jim také takzvaný "crowdfunding", v němž firmy prodávají drobným investorům malé akciové podíly přes internet.
Senát ve své verzi omezil objem peněz, který mohou drobní investoři tímto způsobem investovat, a firmám, které peníze získávají, nařídil registrovat web, kde se nabídky shromažďují, u Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Někteří demokraté označili změny za nedostatečné.
"Pouštíme se do nejrozsáhlejší deregulace a útoku na ochranu investorů za celé desetiletí," řekl před schválením zákona v Senátu demokratický senátor Carl Levin. Námitky proti zákonu vznesla i šéfka SEC Mary Shapirová, odbory nebo penzijní fondy. Podporu mu naopak vyjádřila Americká obchodní komora nebo provozovatel newyorské burzy Euronext.
Zákon podle Economistu není dokonalý a jeho hlavní vadou je oslabení povinnosti firem usilujících o peníze informovat širokou investorskou veřejnost. "Kyvadlo regulace kapitálových trhů v Americe se ale vychylovalo v jednom směru už tak dlouho, že když se začalo vracet, jeho síla musela být drtivá," uzavírá The Economist.