Pátá největší ekonomika eurozóny, Nizozemí, neudržela krok s jejím jádrem a bude se potýkat s rostoucími úrokovými náklady. Její slabost jen stěží dovolí snížit rozpočtový schodek pod 3% limit k HDP do roku 2013. Země zřejmě udrží nejvyšší ratingové hodnocení, ale přijde přinejmenším varování v podobě negativního výhledu od Standard & Poor’s, odhadují ekonomové . Na periferii tamní ekonomiku již řadí také respektovaný institut CPB.
„Slabost nizozemské ekonomiky je velmi obtížným východiskem pro snižování celkového zadlužení země. Nizozemí je v horší pozici, než Německo, Finsko či Lucembursko,“ uvedl tým ekonomů v čele s Jürgenem Michelsem, hlavním ekonomem v Londýně. Ekonomika země ve druhé polovině roku 2011 klesla do druhé recese za poslední tři roky, nezaměstnanost vystoupala na 6 procent. Riziková prémie na 10letých vládních dluhopisech se vůči německým bundům více než zdvojnásobila na aktuálních 0,56 % (či 56 bps).
„Finanční podmínky se pro Nizozemí utahují, což vytváří tlak skrze zadlužení domácností a povede k dalšímu poklesu nemovitostního trhu a propadu domácí poptávky,“ uvedl Michels. „Zatímco neočekáváme, že by země v krátké době ztratila svůj „AAA“ rating, očekáváme ale naopak, že nejméně S&P podrobí rating režimu přehodnocení, což samo o sobě povede k dalšímu rozšíření spreadů na dluhopisech," dodal Michels.
Menšinová vláda premiéra země Marka Rutteho musí najít v letošním rozpočtu úspory za nejméně 9 miliard eur, což odpovídá 1,5 % nizozemského HDP, pokud se má vejít do 3% cíle schodku k HDP v roce 2013 a také udržet nejvyšší rating, o který například Francie či Rakousko přišly od S&P v lednu. Celkový rozpočtový schodek má ale dle očekávání dosáhnout 4,6 % HDP v roce 2013 a vysoko tak zůstat nad 3% cílem Evropské unie (jedno z maastrichtských kritérií), již pátým rokem v řadě.
Vedoucí liberálové a křesťanští demokraté mají ve 150členném parlamentu nyní 75člennou sílu, pokud se započte jejich podpora ze strany Freedom Party. Její podpora nadále ale není jistá, vláda tak bude muset hledat jednotlivé hlasy mezi opozičními stranami. Premiér Rutte spoléhá na opoziční Labour Party při podpoře dalších protikrizových kroků v rámci eurozóny, lídr svobodných Geert Wilders ji naopak odmítá a s další podporou vládě proto váhá. „Nizozemí ztratí nejvyšší hodnocení „AAA“, pokud se dostaví vládní krize a to bude stát i firmy stát miliardy eur,“ varoval šéf zaměstnaneckého svazu VNO Bernard Wientjes. „Potřebujeme rychle prosadit opatření, která povedou k posílení ekonomiky,“ dodal.
Ekonomiku Nizozemska v letošním roce bude provázet pokles, zní jeden z hlavních závěrů nezávislého nizozemského institutu pro analýzu ekonomické politiky CPB. Mírné oživení by mělo podle think tanku CPB přijít ve druhé polovině letošního roku a posílit ekonomiku k růstu o 1,25 procenta v roce 2013. Jen pomalý nárůst tempa, na 1,5 %, pak analýza předpovídá v následujících letech 2014 a 2015.
Ekonomiku podle zprávy brzdí především kombinace rostoucí nezaměstnanosti a nízké domácí spotřeby v důsledku vyšších odvodů na penze, poklesu výše vyplácených penzí, restriktivní vládní politiky a klesajících cen domů. Na pozadí pesimistického očekávání ohledně ekonomiky celé eurozóny, které je letos předpovídán pokles o půl procenta (zatímco globální HDP by měl vykázat růst cca 2,75 %), je „paprskem světla“ sílící německé hospodářství, do něhož směřuje zhruba čtvrtina nizozemského exportu, uvádí institut.
Think tank CPB také řadí Nizozemí již mezi "periferní" ekonomiky. Jeho prognózy přitom tamní vládní kabinet používá při sestavování rozpočtu. V necelý týden staré zprávě tato výzkumná instituce zvýšila odhadované schodky vládního hospodaření s veřejnými prostředky a uvedla, že pokud země nechce zůstat na stejné lodi s okrajovými zeměmi, musejí přijít „důvěryhodné politické kroky“, které pomohou udržet důvěru investorů.
„Nizozemsko čelí stejným problémům jako Itálie a Španělsko. Rozpočtové škrty jsou zde stejně potřebné k tomu, aby vláda opět získala kontrolu nad rozpočtem, a zároveň musí dojít ve stejnou dobu k spuštění reforem, které zajistí ekonomický růst,“ vykresluje společné problematické rysy poradní think tank. Odhaduje přitom, že pokud chce nizozemská vláda rozpočtový schodek na maastrichtské úrovni 3 % HDP, budou nezbytná úsporná opatření za 16 miliard eur.
Před měsícem doporučila využít širokého spreadu mezi americkými treasuries a nizozemskými dluhopisy na pětileté splatnosti (tehdy 59 bps) k nákupu nizozemských proti americkým papírům. Nyní při stavu spreadu na 25 bps (původní cíl 20) radí na současných úrovních vybrat zisky a očekává další nárůst spreadů mezi USA a jádrem eurozóny. Namísto původní pozice radí obchodovat 10leté americké treasuries proti německým bundům (nynější spread 39 bps, cíl 75 bps, stop loss 21 bps).
(Zdroj: , Bloomberg, CPB)