Jestliže za současným růstem cen ropy stojí nějaká konkrétní příčina, pak je to posílení sankcí uvalených na Irán. Pokud by došlo k vojenské akci, vliv na ceny ropy a světovou ekonomiku by byl ještě mnohem silnější. V dlouhém období by nastal znatelný pokles poptávky ze Spojených států, která stále tvoří 20 % poptávky globální. Dosáhnout jejího snížení by navíc nemělo být složité, protože ve srovnání s jinými zeměmi s vysokými příjmy se v USA ropou plýtvá. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, by bylo zvednout ceny paliv vyšším zdaněním. To ale bývá považováno za neamerickou politiku, dobrou pouze pro evropské slabochy.
Vlivu vysokých cen ropy bychom se obávat měli. Podle sníží 10% nárůst cen ropy americký HDP po jednom roce o 0,2 % a po dvou letech o 0,4 %. V EU je tento efekt slabší – v prvním roce se také dostaví snížení HDP o 0,2 %, později je ale efekt nulový. Od prosince ceny ropy vzrostly o 15 %, což by pro EU znamenalo 0,3% snížení HDP v prvním roce. Je to znatelné, ale pohroma to není. V USA by v důsledku tohoto cenového pohybu došlo ke snížení příjmů domácností asi o 0,5 %, překročení hranice 4 dolarů za galon benzínu by také mohlo poškodit důvěru spotřebitelů, která je stále křehká.
Růst cen ropy škodí více v případě, že ho vyvolá nabídkový šok. V této souvislosti vyvstává otázka, kolik má svět ještě volné kapacity. Odpověď zní, že ne mnoho. Těžba v Saúdské Arábii se nachází na třicetiletých maximech, růst globální nabídky je dlouhodobě pomalý, v posledních deseti letech klesl pod hranici 1 % i přes to, že ceny ropy leží na vyšších úrovních. To vysvětluje jak úroveň, tak vysokou volatilitu těchto cen. Potenciální růst globální ekonomiky dosahuje 4 % ročně, nabídka na trhu s ropou ale poroste jen o 1 % ročně a pro ropu neexistují jednoduché alternativy. Povzbudivě ale působí pokles cen zemního plynu.
Uvážit musíme i reakci centrálních bank na vysoké ceny ropy. Ty budou pravděpodobně pohyb cen na komoditních trzích ignorovat v případě, že se nezačnou projevovat ve mzdových tlacích. Při současné situaci ale může dojít k dalšímu růstu cen ropy, nejhorší možností by byla válka s Iránem. V nebezpečné zóně neustále hrozícího růstu cen navíc svět zůstane dlouhodobě kvůli poptávce z rychle rostoucích rozvíjejících se zemí. Spojené státy ale nadále nechávají příjmy z vysokých cen ropy plynout do zahraničí namísto toho, aby dovozy ropy zdanily, část těchto příjmů si nechaly a hlavně snížily energetickou náročnost své ekonomiky.
(Zdroj: FT)