Shoda na vládou stvrzených dodatečných úsporách, které mají vést ke snižování schodku rozpočtů 2013 a 2014 pod vytčené hranice, přinesla pomyslnou tečku za před- a povelikonočním týdnem, prostoupeným vládní krizí. Svými dopady znamená, že občané se budou muset dále uskrovnit, nejen cestou růstu daní ze spotřeby či příjmů.
Koaliční strana Věci veřejné v úterý před Velikonocemi bouchla do stolu a v případě nesplnění jejích – dosti vágních – požadavků pohrozila odchodem jejích ministrů z vládní koalice. I zahřmělo. Z tábora ODS a TOP09 směrem k VV: na dohodu dáváme týden a pokud jí nedosáhneme, raději chceme co nejdříve předčasné volby. Nejlépe do června, než se dále trápit tmelením koalice „s něčím tak odporným, jako je subjekt Věci veřejné“ (slova ministra Kalouska). Názor o co nejrychlejších předčasných volbách v případě nedohody podpořil i prezident Václav Klaus.
Více či méně humorná či trpká výměna názorů přinesla rezignaci místopředsedy VV Jarolíma a otevřený, byť otevřeně nepřiznaný, konflikt v nejmenší vládní straně. Její ve vládě aktivní nejvýše postavená osoba, Karolína Peake, odmítla rozdělení VV na „bártovce“ a „peakovce“, potvrdila ale, že bude znovu usilovat o zvolení do čela Věcí veřejných a odsoudila nátlak, kterého se vedení strany v koalici poněkud lehkovážně dopustilo. To v situaci, která spíše odpovídá bouři ve sklenici vody, než skutečně vážně vyhrocené politické krizi, která by nenabídla jinou volbu, než hrozbu demisí. V minulosti měly VV vážnější a srozumitelnější důvody, proč koalici ukončit, uvedla Peake. Jejím slovům předcházel otevřený odpor ministrů VV, nejvýrazněji dopravy Dobeše, vůči skládání vládních funkcí „k Johnovi do šuplíku“. Ten začal během minut a hodin ubírat z vysloveného postoje…
Podle premiéra Nečase je na místě spekulace, že Věci veřejné sladily načasování hrozby odchodu z vlády s pokračováním soudu Bárta/Škárka o uplácení v této straně. Jeho výsledek zazní v pátek 13. dubna. VV chtějí narýsovat jinou podobu koalice, dlouhodobě usilují o rezort spravedlnosti, řekl pak ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Krize, jevící se vzrostlá nad čímsi nejasným a přefouknutá, zanechává pachuť v politické rovině v podobě do značné míry rozdrobených Věcí veřejných, potácejících se dle průzkumů hluboko pod hranicí volitelnosti a budících otazníky nad tím, zda jsou stabilním a čitelným spíše než nevypočitatelným partnerem pro to, aby s nimi koalice dovládla do řádných voleb. Pochybnosti o účasti VV ve vládě vyslovovali politologové již při zrodu koalice po volbách. „Výsledek spolupráce bude hodně záležet na kultuře komunikace. Jestliže převládne snaha urvat pro sebe největší "zisk", tak to nebude moc dobré. Pokud převládne pocit spolupráce a společné zodpovědnosti, tak to může vést k pozitivnímu synergickému výsledku,“ uvedla například v povolebním rozhovoru na Patria.cz v květnu 2010 politoložka Vladimíra Dvořáková na adresu VV a koalice s tím, že je představitelnější role VV spíše mimo vládu, než pro ně mnohem obtížnější aktivní role přímo v ní.
V ekonomické rovině byla dohoda na pokračování koalice prezentována „nezbytnou“ smrští pro peněženky občanů. Ano, po letech tak nějak samozřejmého růstu nás čekají roky skrovnější, roky splácení dluhů. Ve jménu rozpočtové odpovědnosti, ve snaze naplnit limity schodku, dochází na dodatečná opatření v poměru 2:1 ve výdajových a příjmových opatřeních, to řečeno vládou. Při zvážení dynamiky na straně snižování výdajů proti straně zvyšování rozpočtových příjmů ale vychází verdikt jiný – na straně daňové leží nadpoloviční příspěvek ke snižování schodků, na straně úsporné méně než poloviční… Výdajová opatření znamenají vedle vázání výdajů rozpočtových kapitol a (zatím) nespecifikovaného zjednodušení agend ve státní správě změnu valorizace důchodů (jen o 1/3 inflace a 2/3 růstu mezd) či úspor v definici hmotné nouze. Příjmová pak znamenají růst obou sazeb DPH na 21 % a 15 % od roku 2013, solidární přirážka u daně z příjmů FO a růst daně z příjmů FO či omezení výdajových paušálů, zrušení zelené nafty či růst daně z tabáku. Daňové změny mají být dočasné. Ministr financí Kalousek se brání tvrzením, že složená daňová kvóta v příštím roce klesne přes úsporná opatření vlády a změnu daní na 34,4 % z letošních 34,7 %. V roce 2010 to nicméně bylo 34,1 procenta.
Můžeme se tedy domnívat, že poslední velká krize vládní koalice je zažehnána a ta dovládne do řádných voleb? Bude to ku prospěchu ČR a jak je takový prospěch definován? Je pravděpodobnější, že se kabinet přes další rozpory nepřenese a vláda sama sobě prohospodaří mandát a sílu většiny v Parlamentu a sebedestrukcí se rozpadne?
Hlasujte a podělte se o svůj názor v diskusi k nové anketě!