Řecká vláda pravděpodobně bude muset odložit konečné rozhodnutí o očekávaném plánu na rekapitalizaci svých bank až po volbách, uvedly zdroje z kabinetu. Jeho členové by se měli sejít v příštích dnech, aby zvážili jednotlivé prvky plánu na záchranu oslabených bank, konkrétní schválení klíčových detailů vládního záchranného plánu a práv soukromého sektoru se však neočekává.
„Záležitost rekapitalizace bank se hýbe velmi pomalu. Výzvou plánu bude získat podporu soukromých investorů. K tomu je třeba navrhnout odpovídající strukturu plánu. Očekávám, že rozhodnutí přijde až po volbách,“ řekl nejmenovaný zdroj z řecké vlády. Volby řeckého parlamentu se mají uskutečnit 6. května.
Rekapitalizace řeckých bank se tak opět odkládá, ačkoli měl být plán původně hotov do konce března, deadline byl však poté dvakrát prodloužen. Naposledy premiér Lucas Papademos sliboval dokončení programu do 20. dubna, tedy do zítřka. "Podmínky rekapitalizačního rámce, pokud jde o účast soukromého sektoru, budou objasněny v nadcházejících týdnech," cituje WSJ nejmenovaný zdroj.
Ztráty řeckých bank podle odhadů dosahují celkem 40 miliard eur (zhruba pětina hrubého domácího produktu země), ať už se jedná o ztráty plynoucí z restrukturalizace řeckého dluhu nebo ztráty ze špatných úvěrů. Podle WSJ bude čtyřka hlavních věřitelů – National Bank of Greece, EFG Eurobank Ergasias, Alpha Bank a Piraeus Bank – potřebovat 10 až 15 miliard eur dodatečného kapitálu. Jejich výsledky hospodaření za čtvrté čtvrtletí by měly být známy v pátek po uzavření trhu. Lze přitom očekávat, že největší podíl kapitálu bude muset dodat řecká vláda, nikoli soukromí investoři.
„Rozhodnutí, která očekáváme, že padnou v příštích dnech, přispějí k procesu restrukturalizace řeckého bankovního systému. Nelze čekat žádný velký průlom, jen jeden z mnoha potřebných kroků,“ domnívá se bankovní analytik Eurobank EFG Equities Nick Koskoletos. V souladu s podmínkami pomoci Řecku by tamní banky měly do září navýšit kapitál do potřebné míry a představit plán na další posilování svých kapitálových pozic.
Řecko si předloni v květnu sjednalo záchranný úvěr v hodnotě 110 miliard eur. Ukázalo se však, že tento úvěr nebude stačit, a země si proto loni v říjnu dohodla druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur, který členové eurozóny formálně schválili v březnu. Na rozdíl od prvního balíku však je druhá úvěrová linka vázáná konkrétními makroekonomickými cíli, které musí Řecko splnit, aby dostalo celý objem prostředků.
Již jen dva týdny nyní dělí Řecko od mimořádných parlamentních voleb, z nichž by měla vzejít nová, řádná vláda. Poslední volební průzkumy nicméně naznačují, že výsledkem voleb jen těžko bude vláda se silnou majoritou. Do parlamentu by se podle nich mohlo dostat 8 politických stran, z nichž nejsilnější – Nová demokracie Antonise Samarase – by získala asi 20 procent hlasů.
„Všechny průzkumy naznačují, že parlamentní volby nepovedou k vzniku silné vlády jedné strany, která by byla s to implementovat plánované reformy,“ uvedl dříve Athanasios Vamvakidis, hlavní evropský měnový stratég Bank of America/Merrill Lynch. Varoval přitom, že s ohledem na takovýto výsledek voleb nadále „zůstává možností neřízený bankrot země, který by mohl vyústit v odchod z eurozóny.
K uvolňování dílčích úvěrů má totiž Trojka (EU, MMF a ECB) přistupovat na kvartální bázi až po posouzení plnění smluvených podmínek. Zpráva EK o 192 stránkách od řecké vlády například očekává, že v době do konce trvání druhého záchranného úvěru v roce 2014 omezí státní výdaje o dalších 5,5 procenta hrubého domácího produktu. Především ale počítá s tím, že řecká ekonomika po propadu o 6,9 procenta v loňském roce a letošním zpomalení recese na 4,7 procenta dosáhne již v roce 2013 stabilizace při nulové změně HDP, aby v roce 2014 rostla 2,5% tempem.
(Zdroj: WSJ, AP, ČTK)