Mezinárodní měnový fond (MMF) získal na jarním zasedání od členských zemí přísliby na více než 430 miliard dolarů (přes 8,1 bilionu Kč) nových zdrojů, které bude moci použít k další pomoci zemím eurozóny zasaženým dluhovou krizí. V rámci zvýšení zdrojů, k němuž se připojila i Česká republika, se tak úvěrová kapacita MMF zvýší na zhruba dvojnásobek. Členové MMF zároveň vyzvali eurozónu k důrazným strukturálním reformám, které obnoví ekonomický růst, bez něhož samotná úsporná opatření nemají smysl.
Šéfka MMF Christine Lagardeová vytyčila před víkendovým zasedáním cíl získat přísliby na nejméně 400 miliard dolarů, původní cíl však zněl na 600 mld. USD. Ke zvýšení zdrojů MMF přispěla většina vyspělých zemí, zúčastnit se odmítly Spojené státy a Kanada svůj příspěvek podmiňuje přísnějšími kritérii pro země EU. Velké země rozvojového světa pak na oplátku za poskytnuté finance požadují posílení svých mandátů v rámci řízení MMF. Vysoké příspěvky slíbily také Saúdská Arábie a Jižní Korea. Sama eurozóna se už dříve dohodla, že poskytne fondu 150 miliard eur, tedy asi 200 miliard dolarů.
"Smysl toho navyšování je evidentně v tom, že problémy eurozóny, ale i některých zemí Středozemního moře nejsou v tuto chvíli zdaleka vyřešeny. MMF se obává, že na jejich vyřešení bude potřebovat více zdrojů, než má," řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer, který se zasedání ve Washingtonu zúčastnil. Členské země však daly jasně najevo, že získávat další prostředky na pomoc zadlužené Evropě bude pro MMF čím dál tím těžší. "Jakékoli nové půjčky ekonomikám eurozóny se budou pravděpodobně pojit s mnohem detailnějším dohledem ostatních členských zemí," domnívá se bývalý představitel MMF Esward Prasad.
Eurozóna by podle sobotního prohlášení Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který řídí strategii MMF, měla podniknout další kroky ke zvládnutí dluhového problému, zajistit stabilitu bankovního systému a provést robustní strukturální reformy, které povedou k novému růstu. "Pokud se nevrátíme k normálnímu růstu, pak nebude možné dosáhnout ani fiskální udržitelnosti," řekl na tiskové konferenci šéf IMFC a singapurský ministr financí Tharman Shanmugaratnam.
IMFC také varoval před příliš drastickými rozpočtovými škrty, které mají negativní dopad na ekonomiky a k nimž je náchylná EU pod tlakem Berlína. "V mnoha vyspělých zemích je nutné podniknout další kroky k dosažení věrohodné fiskální konsolidace a snížení státních dluhů, avšak bez takové fiskální politiky, která má příliš velký negativní dopad na růst," uvádí se v komuniké.
Zásadní pro zvýšení zdrojů MMF jsou zatím přesně nespecifikované přísliby skupiny BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, které mají být oficiálně oznámeny na červnovém summitu G20 v Mexiku. Čína má přislíbit 60 miliard dolarů, což by byl spolu s Japonskem největší příspěvek mimo EU. Brazílie má dát deset miliard a stejně tolik už potvrdilo Rusko. To navíc sdělilo, že zváží, zda neposkytne MMF v koordinaci s BRICS další prostředky.
Česká vláda letos rozhodla, že z devizových rezerv ČNB poskytne MMF půjčku 1,5 miliardy eur čili asi dvě miliardy dolarů. ČNB si za souhlas s půjčkou vymínila poskytnutí vládní záruky za tento úvěr i za půjčku zhruba jedné miliardy eur z roku 2009.
Potřebu zvýšit zdroje MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, které tento měsíc na finančních trzích vyvolaly obavy z další vlny dluhové krize. To zvýšilo naléhavost zvýšení "palebné síly" MMF. Fond nicméně také uvedl, že se nyní zaměří na získání nových úvěrových zdrojů pro chudé země. Svůj Fond pro snížení chudoby a růst (PRGT) chce doplnit o 17 miliard dolarů. "Mezinárodní měnový fond má jistě řešit krizi v Evropě, ne ale na úkor ostatních," řekl minulý týden indický ministr financí Pranáb Mukherdží, který předsedá skupině chudých a rozvojových zemí G24. Afričtí zástupci na víkendovém zasedání MMF upozorňovali na to, že na jejich země mohou těžce dopadnout otřesy v eurozóně a vysoké ceny ropy.
Lagardeová vyzvala bohaté země, aby PRGT posílily svými zisky z loňského prodeje zlatých rezerv MMF v objemu 403,3 tuny. MMF v roce 2009 stanovil cíl získat do fondu pro levné úvěry chudým zemím 17 miliard dolarů a zisky z prodeje zlata zatím do PRGT reinvestovalo 32 členských zemí. Mluvčí britské charity Oxfam Elizabeth Stuartová uvedla, že chudé země již vyčerpaly své rezervy na obranu před nákazou krizemi ve vyspělých zemích a letos jim hrozí první pokles finanční pomoci od roku 1997. "Vlády vrhají peníze MMF, aby řešil evropskou krizi, kde jsou ale peníze pro chudé země?" ptala se.
Na zasedání se jednalo i o dokončení reforem členských kvót a hlasovacích práv. Země jako Čína a Brazílie požadovaly, aby za poskytnuté peníze dostaly závazný příslib dokončit co nejrychleji reformy, které zvýší jejich váhu v rozhodování instituce. Podle změn dohodnutých v roce 2010 se má například Čína stát třetím největším akcionářem MMF po USA a Japonsku.
G20 potvrdila závazek dokončit reformu kvót do výročního zasedání MMF letos v říjnu a IMFC členské země vyzval, aby dohodnuté reformy "spěšně" ratifikovaly. Podle pozorovatelů je ale nepravděpodobné, že by americký Kongres plán ratifikoval před prezidentskými volbami, takže definitivní schválení reformy kvót a hlasovacích práv na podzimním zasedání není příliš pravděpodobné.
Evropská unie potvrdila, že se na podzim v rámci reforem vzdá dvou ze svých osmi křesel ve výkonné radě MMF, která má 24 míst. Ministři financí EU se v říjnu 2010 dohodli, že unie v rámci reforem rozdělení moci v MMF přepustí dvě svá místa zástupcům rozvojových ekonomik.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, AP)