Země Evropské unie se ani po mnohahodinovém jednání, které se protáhlo až do dnešních časných ranních hodin, zatím definitivně neshodly na posílení bankovní regulace v reakci na finanční krizi z roku 2008. O nových pravidlech kapitálové přiměřenosti se tak ještě bude jednat, přičemž další setkání ministrů proběhne v půlce května. Dánské předsednictví EU věří, že do té doby se podaří překonat poslední zbývající "technické otázky".
Středeční mimořádné jednání ministrů mělo za cíl vyřešit dosavadní spory o to, jak do unijního práva vepsat mezinárodní dohody o pravidlech kapitálové přiměřenosti (Basel III). Ta by se měla týkat 120 hlavních světových bank, z nichž na EU připadá 45. V unii je ale kolem 8300 bank a unie chce pokrýt novými pravidly všechny.
Tyto normy počítají s tím, že od příštího roku začnou vstupovat v platnost pravidla, na jejichž základě by banky měly mít v rezervních fondech kvalitní aktiva představující sedm procent celkového objemu jejich aktiv proti dvěma procentům v současnosti.
Rozdílné pohledy různých zemí se ani po řadě hodinách jednání, které mělo podle původních předpokladů skončit krátce po poledni, nepodařilo zcela vyřešit. Potíže souvisely s nastavením limitů i tím, kdo přesně by měl na dodržování nových pravidel dohlížet.
Evropský bankovní úřad (EBA) dokonce chce, aby velké komerční banky měly do června ukazatel kapitálové přiměřenosti minimálně na devíti procentech z objemu aktiv. Ukazatel vyjadřuje poměr objemu kvalitního kapitálu k celkovým aktivům banky. To je ale jen prozatímní opatření, které by měla nahradit širší dohoda v EU platná pro více než 8000 evropských bank.
Hlavní problém se týkal zejména toho, jak velkou flexibilitu by členské země měly mít ohledně dohledu na kapitálovou přiměřeností bank. Zejména šlo o to, zda by mohly státy jít nad rámec dohodnutých minimálních pravidel v EU či nikoli.
"Nejsem připraven odejít odsud a říct něco, kvůli čemu budu za pět minut vypadat jako idiot," řekl britský ministr financí George Osborne. Právě jeho země je jednou z těch, které měla nejhlasitější výhrady. Londýn, ale i některé další státy chtějí mít možnost nastavit pravidla přísněji, než s čím počítaly původní návrhy z dílny Evropské komise.
Podle dánského předsednictví se během zhruba patnáctihodinového jednání našla dostatečná většina pro kompromis, avšak je třeba dořešit ještě několik technických věcí.
"Zhruba dvacítku problémů se během dne podařilo vyřešit...Máme dohodu. Zbývá ještě práce na tom, aby byla technicky připravena," řekla dánská ministryně financí Margrethe Vestagerová, která jednání předsedala.