Index výrobních cen v eurozóně v březnu meziměsíčně vzrostl o 0,5 procenta a 3,3 procenta meziročně, zatímco o měsíc dříve to ještě bylo 0,6%, respektive 3,6% zvýšení cenové hladiny. Oslabení výrobní inflace, kterou zachycuje meziroční změna cenové hladiny, z říjnových 5,5 procenta je dobrou zprávou pro centrální banku eurozóny, která se růst cenové hladiny snaží stlačit zpět ke svému cíli.
Vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně byl v březnu lepší, než očekávali ekonomové. Konsensus vzešlý z průzkumu agentury Bloomberg počítal s růstem indexu PPI proti únoru o 0,6 procenta a proti loňskému březnu o 3,4 procenta.
Také v celé Evropské unii ceny průmyslových výrobců v uplynulém měsíci zmírnily růst, a to na 0,6 procenta meziměsíčně a 3,8 procenta meziročně.
Celkový výsledek ale mohl být ještě příznivější pro tvůrce měnové politiky i průmyslové spotřebitele, kdyby nepokračoval růst ceny v energetice. Ten v eurozóně v březnu dosáhl meziměsíčního tempa 1,4 procenta (po 1,1% růstu v únoru) a v EU byl růst dokonce 1,8%. Nebýt energetiky, byl by meziměsíční růst cen výrobců ve zbytku průmyslu v EU i v eurozóně jen na úrovni 0,2 procenta.
Inflace spotřebitelských cen, měřená meziroční změnou indexu CPI, v dubnu podle pondělního prvního odhadu Eurostatu zpomalila o 0,1 procentního bodu na 2,6 procenta, ekonomové ale počítaly s poklesem až na 2,5 procenta.
Evropská centrální banka sice cíluje střednědobou inflaci na úroveň těsně pod 2 procenty, sama ale připouští, že se jí růst cenové hladiny pod tuto úroveň ještě pár měsíců stlačit nepodaří. Dnes ECB rozhoduje o sazbách. Jejich změna z 1,0 procenta se však nečeká.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, Eurostat)