Aktualizováno Polská centrální banka dnes krátce po poledni překvapila ekonomy i investory, když oznámila zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta. Na této úrovni se přitom klíčová sedmidenní polská úroková sazba nepohybovala už od ledna 2009. Důvodem zvýšení polských sazeb je růst cenové hladiny nad inflační cíl centrální banky.
Změnu sazeb v Polsku neočekávalo 22 z 31 ekonomů oslovených v průzkumu agentury Bloomberg. Polský zlotý krátce po rozhodnutí centrální banky posílil vůči euru pod 4,21 PLN/EUR, následovalo však oslabení na třímesíční minimum na 4,223 PLN/EUR. Důležitá pro trhy však byla i slova polských centrálních bankéřů na tiskové konferenci, která začala dnes v 16 hodin.
Polská centrální bank na odpolední tiskové konferenci oznámila, že zvýšení sazeb považovala za nutné z pohledu rizika inflace setrvávající nad střednědobým cílem banky. Nutnost dalšího zvyšování sazeb prý ukážou až následující data z ekonomiky.
"Minulý měsíc jsme jasně řekli, že rada na svém příštím zasedání zváží zpřísnění měnové politiky. To bylo interpretováno jako znamení, že úrokové sazby půjdou nahoru," řekl po zasedání rady Belka. "Tak jasnou zprávu teď ale neoznamujeme. Zvážíme to, ale pravděpodobnost (dalšího zvýšení sazeb) je nižší, než jsme chtěli avizovat před měsícem," dodal.
"V zásadě nakonec zvítězila frustrace z neschopnosti tak dlouho zajistit cenovou stabilitu. Rada pro měnovou politiku má snahu inflaci snížit, i když riskuje, že přidusí hospodářský růst," poznamenala analytička Thu Lan Nguyen z finančního ústavu Commerzbank.
Vývoj kurzu zlotého k euru (online)
Po posledním rozhodování polské centrální banky na konci března její guvernér Marek Belka upozornil, že růst polské ekonomiky zpomaluje, a není proto třeba spěchat se zvyšováním sazeb. Uvedl si, že opožděné zvýšení sazeb vidí jako méně riskantní variantu. Jedním dechem však tehdy dodal, že při 4% inflaci a vyšším a dobrém růstu hrubého domácího produktu země by nezvýšení sazeb bylo chybou.
V březnu se růst polské průmyslové výroby nečekaně zpomalil na téměř nulovou úroveň. Někteří členové rady pro měnovou politiku poté prohlásili, že zvýšení sazeb ještě není nutné. Poukazovali na to, že inflace se pod tlakem ochabující ekonomiky v příštích měsících sama zmírní.
Inflace v Polsku v březnu sice poklesla na 3,9 procenta z 4,3% meziročního růstu indexu spotřebitelských cen za únor, stále je však nad 3,5 procenty, tedy horní hranicí inflačního pásma cílovaného centrální bankou země. Prognóza centrální banky (i vlády) dále očekává, že by se Polsku měla letos vyhnout recese stejně, jako se to zemi povedlo v roce 2009. Guvernér Marek Belka dnes označil zpomalení ekonomického růstu po loňském 4,3% tempu pod 3 procenta v letošním roce za nepravděpodobný. Centrální banka je podle něho také "mírně optimističtější" v případě růstu HDP v 1Q12, než oficiální první odhad statistiků hovořící o 3,5 % růstu.
Sázky na zvyšování sazeb na peněžním trhu před dnešním rozhodnutím polské centrální banky výrazně poklesly, když prémie u tříměsíčního forwardového kontraktu proti současným mezibankovním sazbám byla na varšavském trhu na měsíčním minimu.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, Commerzbank, MNB)