ČEZ zaostal ziskem za 1Q za očekáváním kvůli Albánii, tržby nad odhady

Nepříznivé tarifní rozhodnutí regulátora v Albánii bylo jedním z hlavních důvodů poklesu čistého zisku skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí o 16 procent meziročně na 14,4 miliardy korun. Tento výsledek byl slabší než napříč trhem sestavený konsensus 15,32 mld. Kč. Kromě Albánie o jejím negativním vlivu na ziskovost se již spekulovalo, ČEZ mezi faktory ovlivňujícími meziroční srovnání zmínil také mimořádné derivátové a kurzové zisky v prvním čtvrtletí 2011. ČEZ za první tři měsíce ale vykázal růst výnosů a potvrdil celoroční výhled. Akcie ČEZ dnes úvodu v první reakci na výsledky vzrostly až o procento na 718 Kč.

Výnosy skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 7 procent a dosáhly výše 60,8 miliardy korun, a překonaly tak medián odhadů v průzkumu Reuters na úrovni 58,75 mld. Kč. „Meziroční růst výnosů skupiny ČEZ byl způsoben zejména růstem realizačních cen elektřiny a zvýšením objemu výroby v uhelných a obnovitelných zdrojích,“ vysvětlila energetická společnost. Výroba elektřiny Skupiny ČEZ v ČR v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 3 procenta a dosáhla úrovně 17,6 TWh. ČEZ dnes také uvedl, že zvýšil předprodej produkce elektřiny za rok 2013 na 56 procent z 47 procent oznámených v únoru, pro rok 2014 na 22 procent z 18 procent.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně poklesl proti stejnému období loňského roku o procento a dosáhl výše 26,3 miliardy korun. Meziroční vývoj EBITDA byl podle ČEZu negativně ovlivněn tarifním rozhodnutím regulátora v Albánii zvýšit o 90 procent nákupní ceny elektřiny pro distributora ČEZ Sperndarje při zachování výše jeho prodejních cen a také nárůstem tržních cen elektřiny importované na ztráty v sítích. Meziroční srovnání EBITDA dále ovlivnilo vyšší rozpuštění rezerv na emisní povolenky v prvním čtvrtletí 2011.

Přehled výsledků skupiny ČEZ za 1Q

* konsensus: medián odhadů dle Reuters

zdroj: ČEZ

Albánskou pobočku ČEZ Shpërndarje zasáhlo opatření tamního regulátora, který nedávno zvýšil ceny elektřiny u státem ovládané energetiky o 91 procent. Zdražení ale nebylo promítnuto do cen pro koncové zákazníky, dopady rozhodnutí nese pouze distribuční firma ČEZ, která je tak od ledna ve ztrátě.

Lidové noviny včera informovaly že by ČEZ mohla na investici do albánské rozvodné sítě v následujících třech letech prodělat až deset miliard korun. Z toho asi 3,6 miliardy korun souvisí s loňským rozhodnutím albánského regulačního úřadu, který distribuční firmě zvýšil tarify na zhruba dvojnásobek.

ČEZ dnes k situaci v Albánii, kde jen za první čtvrtletí 1,9 miliardy korun, uvedl, že aktuálně s pomocí české vlády, Světové banky a EU probíhají vyjednávání, která by měla zvrátit nepříznivé nastavení parametrů regulace v zemi. „Jsme připraveni využít všech právních kroků, včetně garance Světové banky,“ uvedl ČEZ. Generální ředitel Beneš  na tiskové konferenci dodal, že chce mít jasno zhruba v polovině roku. ČEZ je podle něj připraven ve věci zahájit arbitrážní řízení.

Skupina ČEZ dnes potvrdila výhled, v němž nadále očekává, že za celý letošní rok dosáhne meziročně mírně vyššího čistého zisku ve výši 41 miliard korun. „Celoroční očekávaný růst zisku držíme. Skupina ČEZ se oproti konkurenci těší dobrému finančnímu zdraví a vysoké důvěře investorů, která byla potvrzena při nedávném umístění miliardové emise dolarových dluhopisů na americkém trhu,“ řekl Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

Za riziko pro hospodaření v letošním roce ČEZ označil ekonomické problémy Evropské unie. Hrozí prý také pokles cen emisních povolenek a elektřiny. ČEZ za značné riziko považuje také národní a evropskou regulací svých firem v zahraničí. ČEZ očekává, že letos zvýší výrobu ve svých zdrojích o čtyři procenta na 65,8 TWh. V jaderných elektrárnách poroste produkce o sedm procent, výrobu kvůli levnějším povolenkám zvýší také uhelné elektrárny. Výroba zahraničních firem ČEZ se letos sníží o jedno procento kvůli nižší produkci bulharské uhelné elektrárny Varna.

Z pohledu dlouhodobého výhled ČEZ uvedl, že pokračuje v naplňování pěti strategických iniciativ, jejichž plnění má zajistit stabilizaci finančních výsledků a růst hodnoty skupiny. Mezi priority strategie přitom patří zejména dostavba Jaderné elektrárny Temelín, v období do roku 2015 zaměřená zejména na bezchybnou a důkladnou přípravu celého projektu včetně dokončení tendru na dodavatele technologie. „Pro dostavbu a provoz Jaderné elektrárny Temelín testujeme i možnost zapojení strategického partnera, což je u obdobných projektů ve světě běžné. O rizika spojená s výstavbou a finanční návratností projektu bychom se tak mohli podělit s dalším subjektem a zároveň si tak uvolnit finanční zdroje Skupiny ČEZ pro další atraktivní příležitosti v regionu,“ dodal Daniel Beneš.

(Zdroj: ČEZ, Bloomberg, Reuters)