Taneční sál hongkongského hotelu Grand Hyatt se na jednu noc proměnil v elegantní salón v pařížském stylu. Několik desítek movitých rodin z celé Číny se do města sjelo na víkend plný výletních plaveb, prohlídek vil a předváděcích akcií klenotníků zakončený gala večerem s aukcí. Účet za celou taškařici hradí společnost Chow Tai Fook (CTF), největší výrobce šperků na světě.
Možnost zúčastnit se nóbl podniku dostali za odměnu klienti, kteří u CTF ročně nechají alespoň milion jüanů (158 000 USD). Řada zákazníků pochází z provincií z okolí Pekingu nebo přímo z hlavního města. „Blíž moci i penězům“ než ti ze Šanghaje nebo Šenzenu, šeptá jeden z organizátorů.
I v provinčních městech vrstva bohatých běžně očekává hýčkání ve formě koktejlů a masáží. V současnosti je ale v Číně tolik lidí mávajících zlatými a platinovými kreditkami, že ti opravdu bohatí k udržení pocitu nadřazenosti vyžadují stále exotičtější bonusy a exkluzivnější zacházení. CTF své klienty bere třeba na pařížský Fashion Week či je schopná zařídit bleskovou vrtulníkovou návštěvu ochutnávky vzácných vín.
Ti nejnáročnější zákazníci totiž na lov perel, drahokamů a fešných kabelek vyráží hlavně do zahraničí. Konzultantská firma CLSA odhaduje, že až 55 % veškeré produkce přepychové kategorie nakoupí Číňané mimo své vnitrozemí. Je tomu tak zčásti kvůli vysokým daním (až 30 % u některých položek), ale hlavně kvůli hojnému výskytu padělků.
Nákupní horečka doma i tak neutuchá. Tržby klenotníků v Hongkongu loni vzrostly o desítky procent u drahých bot a značkového oblečení to bylo přes 20 %, i když oproti roku 2010 tempo expanze zpomaluje. Společnosti sázející na chlubivou klientelu cítí, že narazily na zlatou žílu. , jeden z největších prodejců šperků na světě, zaznamenal v Asii a Pacifiku v uplynulém fiskálním roce (do konce března) 43% nárůst tržeb. V regionu nyní realizuje téměř polovinu odbytu.
Podle CLSA bude letos Čína táhnout celosvětový růst prodejů luxusního zboží víc jak z poloviny; tržby by v zemi měly vzrůst o 24 %. Po Americe je Čína největším trhem šperků, po Indii největším odbytištěm zlata. Již dnes je také s 15% podílem na tržbách největším trhem pro francouzský Luis Vuitton. Do tří let budou Číňané za luxus utrácet víc než Japonci a do roku 2020 vzroste podíl Země středu na celosvětové poptávce na 19 %.
Čínský trh se od jiných v mnoha ohledech ničím neliší. Náhrdelník od Cartiera přitáhne pozornost na bále v Hongkongu i v Paříži. Rozdíly ovšem netřeba podceňovat. Průměrnému čínskému milionáři je 39, zatímco celosvětově jsou jeho kolegové o 15 let starší. Dobře zaopatřený Číňan své bohatství a postavení také vystaví na odiv mnohem raději než lidé v jiných zemích. Často to také dělá proto, aby ho někdo vůbec bral vážně a uznal jeho status. Dále trhu s luxusem v Číně nedominují ženy, jak je tomu jinde. Muži nakupují stejně vášnivě, a to jak pro sebe, tak pro kolegy, jelikož byznys v Číně není bez darů a pozorností představitelný. Řada Číňanů je navíc ochotná zaplatit za exkluzivní věci mnohem vyšší ceny než se uvádí v katalozích. Řídí se totiž heslem čím dražší, tím lepší. Těm extra bohatým se přitom musí podkuřovat ještě víc. Víkend v Hongkongu nestačí; očekávají osobního sluhu, který je bude obskakovat a dělat kolem nich patřičný humbuk. Mao by se asi obrátil v hrobě.
(Zdroje: The Economist, WSJ, Bloomberg)