Aktualizováno Na posledním hlasování ČNB o sazbách z 3. května došlo k ponechání klíčové repo sazby na historickém dně 0,75 procenta. Pro její snížení o čtvrt procentního bodu ale zvedli ruku dva ze sedmi členů bankovní rady - guvernér Miroslav Singer a viceguvernér Vladimír Tomšík. Od té doby však z domácí ekonomiky přišla data, která naznačují možnost přiblížení snižování úrokových sazeb.
Česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí propadla do hlubší recese. Hrubý domácí produkt podle předběžných údajů statistiků klesl v prvním čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně o rovné jedno procento. ČSÚ v komentáři zmiňuje pokles přidané hodnoty ve finančním sektoru a pokračující propad stavebnictví. Negativní stín na výkon české ekonomiky vrhlo srovnání s nad očekávání dobrými daty ze sousedního Německa a Slovenska.
Z posledních dat není pro další vývoj sazeb bez zajímavosti ani slabší, než očekávaný růst indexu cen výrobců. Data za duben totiž naznačila, že inflační tlaky na nabídkové straně polevily, a nejsou již překážkou snižování úrokových sazeb.
Po těchto nejčerstvějších informacích z české ekonomiky se v očekávání analytiků výrazně přiblížila chvíle předpokládaného snížení sazeb. Také bilance sil v sedmičlenné bankovní radě zřejmě vychýlila směrem k dalšímu uvolnění měnové politiky. Nově také viceguvernér ČNB Mojmír Hampl se minulý týden nechal slyšet, že data o českém hrubém domácím produktu zesilují debatu o snížení sazeb. Podle něj lze nyní mnohem obtížněji uvažovat o jiném budoucím pohybu sazeb, než směrem dolů.
Opačným směrem ale působí obavy z toho, že případný další růst sazeb daně z přidané hodnoty od začátku příštího roku, který by byl již druhým pohybem DPH vzhůru ve dvou po sobě jdoucích letech, může vyvolat nárůst inflačních očekávání.
Jsou poslední data z české ekonomiky dostatečně pádným argumentem pro okamžitou podporu ekonomického růstu skrze nižší úrokové sazby? Nebylo by Řecku i eurozóně lépe s vlastní měnou a měnovou politikou? Přestojí české banky případný odchod Řecka z eurozóny bez významnějších ztrát? Na tyto a mnohé další Vaše otázky bude odpovídat viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v online rozhovoru na Patria.cz již dnes (středa 23. května) od 14:00 do 15:00. Prostor pro Vaše dotazy však bude tradičně otevřen již od ranních hodin.
Vladimír Tomšík (nar. 1974) vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma . Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do svého jmenování členem bankovní rady ČNB pracoval na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku. Od 1. prosince 2006 byl Vladimír Tomšík jmenován členem bankovní rady České národní banky. S platností od 1. července 2010 jej prezident republiky jmenoval viceguvernérem.