Schodek letošního státního rozpočtu ČR by mohl v případě, že by Evropská unie zastavila České republice kvůli problémům s čerpáním všechny platby z unijních fondů, vystoupat až na šest procent hrubého domácího produktu (HDP). Po dnešním jednání s šéfem Evropské komise Josém Barrosem to v Bruselu řekl český premiér Petr Nečas (ODS). Jeho kabinet by přitom chtěl deficit stlačit pod tři procenta HDP. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) k tomu dnes uvedl, že jde čistě o hypotetický vývoj.
Barroso podotkl, že byla zjištěna řada problémů s čerpáním fondů v EU, a to jak ze strany českých, tak unijních kontrolorů. Nyní je nezbytné bezodkladně přistoupit k odstranění problémů, přičemž Praha a Brusel už mezi sebou uzavřely "akční plán", který by to měl zajistit. Než budou opatření z tohoto plánu, která se týkají správy a kontroly toku peněz, uvedena do praxe, tak nemohou proběhnout žádné platby peněz pro české programy, zdůraznil šéf EK.
"Ta rizika jsou velká. Kdyby skutečně v tom nejhorším scénáři byly zastaveny všechny platby, tak by deficit veřejných financí v České republice mohl skokově narůst až k šesti procentům hrubého domácího produktu, což by totálním způsobem destruovalo konsolidační strategii vlády," řekl Nečas.
"My jsme proplatili desítky miliard, které nemáme dosud proplaceny z EU. Ale nikde není řečeno, že proplaceny nebudou. To riziko je sice v desítkách miliard, což jsou procenta HDP, ale je to absolutně hypotetické riziko," řekl dnes novinářům v Praze ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj chtěl premiér zřejmě poukázat pouze na rozsah toho problému.
Barroso podotkl, že je přesvědčený, že se potíže s fondy překonají. "Doufám, že můžeme tento problém překonat," řekl českým novinářům.
O tom, jak to nakonec s osudem peněz určených ve fondech EU pro ČR bude, by mělo být jasněji do konce července. Praha musí zaslat do Bruselu informace a českými úřady provedené audity. V červnu a v červenci vše i na místě prozkoumají evropští experti. Pak by komise měla říct, k jakému závěru dospěli.
Velké problémy, na které Brusel opakovaně Prahu upozornil, v minulých měsících provázely třeba operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. Z něj by ČR měla získat až 53 miliard korun. Reálně ale hrozí, že o značnou část by mohla přijít. Brusel pozastavil kvůli potížím týkajících se auditního a kontrolního systému zpětné proplácení peněz. To by ale v důsledku znamenalo to, že by peníze šly z českého rozpočtu, a negativně tak ovlivnily rozpočtový schodek.
Platby ale de facto stojí i u dalších fondů. U řady Česko o proplácení nežádá, neboť by to mohlo být odmítnuto. Normálně tak v podstatě fungují jen dva z více než dvou desítek programů.
Nečas podotkl, že loni deficit rozpočtu činil 3,1 procenta HDP. Mohl být ale pod třemi procenty, kdyby nebyly problémy s platbami z evropských fondů. "Výpadek byl zhruba (kolem) desíti miliard korun v loňském rozpočtovém roce," řekl Nečas, který zdůraznil, že jeho vláda udělá vše, co bude v jejích silách pro nápravu situace.
Zda by zastavení čerpání peněz z evropských fondů rozpočtu uškodilo, nebo pomohlo, je podle analytika Patria Finance Davida Marka otázkou. Použití peněz z evropských fondů totiž vyžaduje spolufinancování, a zatěžuje tak české veřejné finance.
Z krátkodobého pohledu by to podle něj jistě nebylo pozitivní pro vývoj ekonomiky, neboť investice financované z evropských peněz představují významnou část z celkové investiční aktivity. Dlouhodobě už hodnocení není tak jednoduché. "Jsou země, kterým peníze z evropských fondů pomohly, ale jsou i země, kde tyto peníze zničily motivaci k normálnímu podnikání a práci. Řecko je ukázkovým příkladem," podotkl Marek.
Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že sociální demokraté budou na nejbližší schůzi sněmovny opět požadovat, aby premiér a ministr financí informovali o situaci kolem evropských dotací. Na minulé schůzi tuto informaci vláda a premiér odmítli sněmovně poskytnout.