Zemní plyn je klíčem k energetické budoucnosti Evropy, která se díky investicím do plynárenské infrastruktury stane v příštím desetiletí největším integrovaným trhem plynu na světě. Na dnešní konferenci o plynu v Polsku to řekl komisař pro energetiku Günther Oettinger. Významným novým zdrojem plynu v Evropě se podle něj může výhledově stát i břidlicový plyn.
Komisař odhadl, že naplnění vize udělat z Evropy největší světový trh s plynem si vyžádá nejméně deset let a nejméně 70 miliard eur investic. "Budeme potřebovat více infrastruktury, více zdrojů a přepravních tras," řekl Oettinger na konci minulého týdne podle dnešní zprávy webu Natural Gas Europe, Za klíčové prvky pro funkčnost a bezpečnost dodávek označil plynové zásobníky a nové terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG).
Plyn je podle Oettingera ideálním palivem, protože má mnohostranné použití, je bezpečný, je optimálním partnerem obnovitelných zdrojů a je navíc "unikátní příležitostí ke snižování emisí oxidu uhličitého do roku 2030". Komisař zvláště poukázal na možnost rychlého rozvoje jeho použití v dopravě a v některých zemích EU pro vytápění.
Oettinger ujistil investory, že Evropa vytvoří pro investory do plynové infrastruktury stabilní prostředí včetně "investičních pobídek pro riskantní inovační projekty". "Rozvíjíme náš systém infrastruktury pro plyn nejlepším možným způsobem. Potřebujeme jen čas a peníze ale máme jasnou strategii, celoevropský plán. Jsem si jist, že za deset až patnáct let budeme připraveni," řekl komisař.
O břidlicovém plynu, jehož prudký rozvoj snížil ceny na americkém trhu na zhruba šestinu úrovně v Evropě, je podle Oettingera zatím předčasné mluvit konkrétněji. "Je zatím příliš brzy na odhady jeho vlivu, může se ale stát potenciálně důležitým novým zdrojem," řekl komisař.
Oettinger kritizoval cenovou indexaci, v níž ve dlouhodobých dohodách se pravidelné cenové úpravy vážou na vývoj cen ropy. Indexace cen na ropu je podle něj v důsledku čím dál nezávislejšího tržního vývoje cen plynu pro spotřebitele čím dál škodlivější. "Některé členské státy kvůli tomu platí o 40 procent více než jiné, i když mají dobré propojení," řekl.