Není nijak překvapivé, že klesá HDP v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Itálii. Nečekaně výrazně se ovšem v prvních třech měsících letošního roku snížil také výkon české ekonomiky. HDP klesl v mezičtvrtletním i meziročním srovnání shodně o jedno procento. Přitom je Česká republika obklopena zeměmi, které dosáhly poměrně příznivých výsledků: Německo, Rakousko, Polsko i Slovensko. Jak je možné, že česká ekonomika aktuálně tak zaostává?
První příčinou je klesající spotřeba domácností. Ekonomické teorie sice říkají, že spotřeba domácností by se měla odvíjet od současných a očekávaných budoucích příjmů (teorie životního cyklu), nicméně obvykle jsou budoucí příjmy silně diskontovány a klíčovou roli hraje aktuální vývoj disponibilního důchodu. A zde se skrývá odpověď na klesající spotřebu domácností. Disponibilní důchod domácností klesl ve třetím i čtvrtém čtvrtletí loňského roku a dílčí data o vývoji mezd v průmyslu neukazují, že by se letos situace zlepšila.
Vývoj mezd určuje především relace poptávky a nabídky. Na poptávkové straně jsou firmy, které tlačí k úsporám aktuální cyklická situace i dlouhodobý tlak globální konkurence, kterému je exportně orientovaná ekonomika vystavena. Vyjednávací sílu nabídky práce – domácností – limituje její omezená mobilita a relativně nízká organizovanost v odborech. Podle údajů OECD je v ČR 17,3 procenta zaměstnanců členy odborů. Pro srovnání, průměr všech zemí OECD činí 18,1 procenta, ale průměr evropských členů OECD je 31 procent. V některých oblastech, kde působí velké průmyslové firmy, se navíc trh práce blíží monopsonu, který poskytuje výhodu zaměstnavateli na úkor zaměstnavatelů. Tato kombinace faktorů napomáhá vysvětlit pomalý růst nominálních mezd, resp. jejich reálný pokles.
... celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf ZDE.