Některé členské státy kartelu OPEC porušují své těžební kvóty a produkují příliš ropy, prohlásil venezuelský prezident Hugo Chávez. Obavy venezuelské vlády bude tento týden na schůzce sdružení producentů ropy tlumočit Chávezův ministr ropného průmyslu Rafel Ramirez. Dlouholetý venezuelský lídr žádnou konkrétní zemi za viníka neoznačil, je však veřejným tajemstvím, že Saúdská Arábie, která pumpuje třetinu produkce OPECu, dlouhodobě bere ohled i na jiné faktory než jen kvóty schvalované na schůzkách kartelu ve Vídni. V poslední době mezi tyto faktory patří embargo Západu na íránskou ropu s potenciálním dopadem v řádech milionů vytěžených barelů denně.
Podle Cháveze, jehož vláda z ropných příjmů financuje nákladné sociální programy, by OPEC měl udržovat cenu ropy na „férové úrovni“. Tu si venezuelský prezident představuje kolem 100 USD za barel. Na burze v New Yorku referenční barel americké ropy v pátek uzavřel na 84,10 USD, poblíž půlročních minim. Severomořský Brent dnes zahájil skokovým posílením a momentálně připisuje víc jak 3 % na 101,6 USD/barel.
Ropný trh se mezitím připravuje na totální embargo íránské ropy a ropných produktů uvalené Spojenými státy a Evropskou unií, které vstoupí v plnou platnost 1. července. Podle informací agentury Bloomberg nyní k íránským terminálům míří nejméně supertankerů za posledních osm měsíců.
Embargo spolu s rozsáhlými doprovodnými sankcemi schválily EU a USA v letos lednu kvůli pochybnostem o účelu íránského jaderného programu. Podle nových opatření je zakázán jakýkoliv platební styk či obchody s finančními institucemi či společnostmi spolupracujícími s íránskou centrální bankou, dále je zakázán dovoz, nákup i transport íránské ropy a ropných produktů.
Vlastníci tankerů z řad zahraničních společností se Íránu už vyhýbají, jelikož převoz jeho ropy by kvůli sankcím EU pro přistižená plavidla znamenal automatickou ztrátu pojištění. Lodě by tak nebyly zajištěny proti rizikům typu úniků paliva nebo kolize. Britská banka odhaduje, že od července se export íránské ropy propadne z 2,2 milionu na 1,2 milionu barelů denně.
Navzdory prohlášením íránské vlády o tom, že si místo Evropy najde jiné zákazníky v Asii, došlo od začátku roku k 7% poklesu íránské produkce na 3,3 mil. barelů denně, přičemž Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že těžba by se mohla propadnout až na 2,6 mil. barelů denně. Na snižování produkce má podle všeho velký vliv Čína, která kvůli sporům o ceny výrazně zredukovala dovoz ropy z Íránu. V březnu zaznamenal čínský import 50% meziroční propad, což je letos zatím největší pokles. V dubnu se však podařilo spor urovnat a Čína odběr opět razantně zvýšila. Sankce na její obchodní politiku podle všeho nemají žádný vliv.
Tradeři očekávají, že ropa se tento týden bude obchodovat v úzkém pásmu, jelikož trh bude čekat na výsledek druhých řeckých voleb (17. června) a na závěr čtvrtečního zasedání OPECu ve Vídni. Podle průzkumu CNBC pět ze sedmi oslovených obchodníků počítá se stabilními cenami.
(Bloomberg, CNBC, AP)