Ve světové ekonomice probíhají obrovské změny, kterých se musí účastnit všechny regiony. Patrné je to například z toho, jak je Asie postižena procesem oddlužování, který probíhá v rozvinutých ekonomikách. Snižování dluhu amerických domácností má negativní dopad na poptávku po exportech z Asie a fiskální krize v Evropě nutí finanční instituce k opatrnosti a přenáší do Asie volatilitu trhů. Asie ale již není v této hře pasivním hráčem, jako tomu bylo v minulosti, kdy představovala jen malého a ekonomicky zranitelného hráče. Nyní se rozhoduje o tom, zda rozvíjející se trhy vyplní mezeru v poptávce, kterou vytvořily Spojené státy a Evropa.
Nejdůležitější a zároveň nejsložitější změny probíhají v Číně. V minulosti dosahovala 10% – 11% růstu, který byl tažen exporty a investicemi. Jejich potenciál již ale narazil na své hranice. Momentálně je kladen důraz na domácí poptávku, což od vlády vyžaduje významné změny v politice včetně daňové oblasti, rozdělení příjmů mezi státem vlastněné firmy a zbytek ekonomiky a další strukturální změny.
V delším období můžeme čekat, že čínská ekonomika poroste tempem na úrovni 7 %. To je méně, než čekají optimisté, ale nejde o tvrdé přistání, kterého se obávají pesimisté. Měnící se struktura růstu pak globální ekonomice přinese vítěze a poražené. Mezi ty první dříve patřili producenti komodit, jako například Austrálie. Tyto země ale v budoucnu již z čínského růstu tolik těžit nebudou, protože klesne význam investic náročných na komodity. Naopak země, které se nacházejí v dodavatelském řetězci propojeném s čínskou domácí poptávkou, na tom budou v budoucnu lépe.
Investoři se často obávají rizika inflace. V krátkém období ale není pravděpodobné, že by se stala na globální úrovni skutečnou hrozbou; podobně tomu je i v Asii. V delším období se ale toto riziko bude zvyšovat a klíčovou roli bude hrát politika centrálních bank. Ta je v klíčových průmyslových zemích jednoznačně nakloněna inflaci, ne deflaci. K tomu se přidává fakt, že s prodlužující se krizí klesá velikost světové produkční základny. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí své dovednosti, klesá kvalita strojů a zařízení a zmenšuje se tak agregátní poptávka, což riziko inflace zvyšuje. Dlouhodobě zaměřená portfolia by tak měla být zajištěna proti inflaci, což lze učinit přes dluhopisy zajištěné proti inflaci, komodity, některé akcie či aktiva z rozvíjejících se trhů.
Růst japonské ekonomiky bude nadále negativně ovlivněn zejména zhoršující se demografickou situací. Potenciální růst je sám o sobě nízký a bude ještě klesat, protože klesá množství pracovníků a dokonce i kapitálová zásoba. Mladí lidé své výdaje zřejmě zvyšovat nebudou, protože porostou daně a pojištění. Tradiční monetární politika nebude nadále efektivní, protože sazby leží již delší dobu u nuly.
Změny v čínské ekonomice budou mít na Japonsko smíšený vliv. Její posun k vyšším příjmům může pro Japonsko znamenat příležitost, ovšem snížené investice mohou na japonské exporty dolehnout negativně. Japonsko má tedy slabý růstový výhled, zároveň je ale čistým zahraničním věřitelem a může tisknout své vlastní peníze, což jsou velké výhody například ve srovnání s evropskou periferií. A japonský problém není externí solvence, ale mezigenerační solvence. Mezigenerační transfery možná narazí v budoucnu na svůj strop, ale pravděpodobně se tak nestane v následujících třech až pěti letech.
Celkově se dá čekat, že růst bude pomalý v průmyslových zemích a vyšší v rozvíjejících se ekonomikách, i když ne tak vysoký jako v minulosti. V tomto prostředí mohou měny rozvíjejících se zemí dále posilovat. Největší atraktivitu by v takovém prostředí měly dluhopisy rozvíjejících se zemí denominované v místní měně, protože budou nabízet nejvyšší, o riziko upravenou, návratnost. Portfolia většiny globálních investorů jsou ale vychýlena směrem k cenným papírům v rozvinutých zemích. Čekáme tak, že bude probíhat „velká migrace“, která bude v následujících letech představovat hlavní investiční téma. Do Asie poteče více investic a investoři, kteří budou na počátku tohoto procesu, z něj budou profitovat nejvíce.
(Zdroj: Pimco)