Odejít ze zaměstnání pět let před dosažením řádného důchodového věku a navíc bez postihu na budoucí výši důchodu má umožnit novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Zavedení takzvaných předdůchodů ve středu odsouhlasil vládní kabinet, uvedl premiér Petr Nečas (ODS).
Návrh ministerstva financí počítá s tím, že zaměstnavatelé budou svým pracovníkům ukládat peníze v rámci systému doplňkového penzijního spoření. Zaváží se k tomu v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřních předpisech a odměnou jim bude roční daňová úleva až 30 tisíc korun na jednoho pracovníka. Dosud si firmy z daní mohly takto odepsat o šest tisíc méně.
"Zvýšení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů má otevřít širší prostor pro kolektivní vyjednávání či ochotu zaměstnavatele zavázat se k přispívání," uvedla předkládací zpráva normy. Šance odejít "beztrestně" do penze před dosažením řádného důchodového věku bude ale otevřená pro každého, kdo si ušetří peníze v rámci doplňkového penzijního spoření.
"Úprava takzvaných předdůchodů v rámci doplňkového penzijního spoření a navazující úpravy u důchodového a zdravotního pojištění nejsou omezeny na situaci, kdy účastníkovi doplňkového penzijního spoření přispívá zaměstnavatel," zmínil na dotaz Mediafaxu mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Výplata předdůchodů bude moci začít nejdříve pět let před dosažením řádného důchodového věku. Pokud splátky dodrží tři zákonem stanovené podmínky, bude stát za tyto lidi platit zdravotní pojištění a nesníží jim ani, na rozdíl od předčasné penze, budoucí řádný důchod. Splátky předdůchodů budou muset podle zákona každý měsíc dosahovat minimálně 30 procent průměrné mzdy a jejich výplata musí být sjednaná v neklesající výši. Výplata má podle novely probíhat každý měsíc bez možnosti přerušení nebo pozastavení. Skončit může nejdříve tři roky před dosažením věku, kdy bude mít příjemce nárok na starobní důchod.
"Výjimku tvoří jednorázové vyrovnání, na které vznikne nárok až dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění," připojili zástupci ministerstva v důvodové zprávě. Podle rezortu financí není vyloučené, aby účastníci systému doplňkového penzijního spoření čerpali i dávky, které legislativou stanovené podmínky nesplní. V takovém případě ale přijdou o výhody zaplaceného zdravotního pojištění a nesníženého starobního důchodu.
Prostředky, ze kterých bude možné poskytovat dávky 3. pilíře, budou zahrnovat veškeré příspěvky účastníka do účastnických fondů, státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a jejich zhodnocení. Do systému doplňkového penzijního spoření si budou moci přispívat i lidé sami. Pokud sem měsíčně uloží aspoň 300 korun, přidá jim stát dalších 90. Nad tuto hranici je státní příspěvek pak navyšován o dvacet korun za každou stokorunu. Limitem je tisícikorunová výše, při které se příspěvek od státu zastaví na 230 korunách.
"Nemyslím si, že to povede k nižšímu zájmu o 2. pilíř," uvedl Nečas na dotaz agentury Mediafax, jaký bude mít nová výhoda doplňkového spoření vliv na zájem o novou možnost vyvádění peněz ze sociálního pojištění do soukromých fondů. "Každý z těch produktů – předdůchod a 2. pilíř – má svůj vlastní účel. Zatímco 2. pilíř má zajistit průběžné doplňování příjmu po dobu celé starobní penze, předdůchod je jednoúčelově založená záležitost na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele, která má umožnit dřívější odchod do důchodu," prohlásil premiér.
"Produkty si podle mne nebudou konkurovat. Je to podobné, jako když přijdete do samoobsluhy a koupíte si mlíko a vodu. Přestože obojí je to kapalina, tedy věc určená k pití, tak to neznamená, že si mléko s vodou v samoobsluze konkuruje. Každé je prostě určené k jinému účelu," připojil lidový příklad předseda vlády. Nedodal ale, že zatímco k mléku v podobě předdůchodu stát zájemci přidá ještě dva rohlíky zdarma (měsíční příspěvek a daňové úlevy), při nákupu vody jako 2. pilíře mu místo toho upije kus z vlastní lahve – snížením důchodu vyplaceného z veřejných prostředků.
Ministerstvo financí má jen hrubou představu, o kolik může zavedení předdůchodů připravit státní rozpočet na dodatečných nákladech i na zvýšené daňové úlevě. Spodní hranice odhadu je pod jednou miliardou korun ročně, horní hranice je nad dvěma miliardami. Rezort Miroslava Kalouska (TOP 09) kalkuluje s předpokladem, že předdůchody bude pobírat zhruba pět až sedm procent lidí v pětiletém věkovém rozmezí stanoveném pro tuto novinku. Prakticky by tak šlo o 40 až 60 tisíc lidí.
O předdůchodech vyjednávala od června loňského roku tripartita. Návrh novely vychází z dohody, kterou vláda se zaměstnavateli a odbory uzavřela na konci letošního února. Zákon v novelizované podobě by měl být po schválení parlamentem a podpisu prezidenta účinný od 1. ledna 2013.