Výši bonusů, jež banky v Evropě vyplácejí svým vrcholným manažerům, může brzy významně srazit zákon, který prosazují evropští političtí lídři pod tlakem rozhořčené veřejnosti. O jeho podobě začali včera jednat evropští představitelé. Mnoho bankéřů a lobbistů si začíná připouštět, že svůj boj za co nejmenší regulaci nadstandardních příjmů zřejmě prohrají, píše Financial Times.
Nesouhlas veřejnosti s výší odměn bankéřů v době masivních úspor a utahování opasků, který byl naposledy vystupňován zprávou o chystané injekci 100 miliard eur do španělského bankovního sektoru, přiměl Evropský parlament zapracovat návrh na snížení bonusů vyplácených v evropském bankovním sektoru do zákona o pravidlech pro finanční instituce s neobvyklou rychlostí. Předpis v jeho současné podobě by se měl týkat kdekoli ve světě působícího vedoucího personálu bank se sídlem v Evropské unii stejně jako evropských zaměstnanců působících v amerických nebo asijských bankách. Zákon chce přitom regulovat veškeré formy bonusů, včetně dlouhodobých motivačních programů pro nejvyšší manažery i tradery.
Limit pro výši ročního bonusu by měl být omezen poměrem až 1:1 k ročnímu platu, ačkoli cílem některých lobbistů bylo dosáhnout minimálně na dvojnásobek platu. „Mnoha bankám začíná docházet, že hra je u konce a s nastaveným poměrem již nic nezmůžeme,“ komentuje pravděpodobný neúspěch bankéřů vymoci si lepší podmínky odměn jeden z lobbistů. Evropský parlament musí ještě pro znění zákona získat podporu u členských zemí EU, jeho nezvykle silná vyjednávací pozice dává ale velkou šanci, že zákon v této podobě projde. Ohledně regulace bankovních bonusů existuje spolehlivý konsensus napříč politickým spektrem a známky odporu z evropských zemí jsou spíše vlažné.
Kritici legislativy nicméně tvrdí, že banky si najdou cesty, jak omezení obejí, ať už v podobě navýšení fixních platů, což již probíhá, nebo jiných metod v odměňování svých zaměstnanců spočívajících ve změně formulací mimo dosah pravidel. Jak potutelně poznamenal jeden z lobbistů – ne vše přece musí mít hned nálepku bonus.
Proti výraznému krácení bonusů půjdou s ohledem na význam politických dohod ministři členských zemí jen těžko. Jedním z důvodů mohou být logické obavy, že vzdor v tomto konkrétním tématu by ohrozil těžko vybojované kompromisy v jiných oblastech, především co se pravidel pro bankovní kapitál týče. Evropský orgán pro bankovní dohled (EBA) ve svém hodnocení výší bonusů v jednotlivých zemích, v němž nejmenoval konkrétní banky ani země, uvedla, že v jedné z evropských zemí (podle FT se jedná o Velkou Británii) dosahují maximální bankovní bonusy v průměru 9,4násobku fixního platu. „Tato krize, která ještě není u konce, ukázala rizika a problémy spojené s nepřiměřenými bonusy ve finančním sektoru. To není ospravedlnitelné…,“ nechal se slyšet Michel Barnier, komisař EU pro vnitřní trh.
Ačkoli je Británie odpůrcem přísných pravidel pro výši bonusů, s ohledem na náladu veřejnosti si banky z londýnské City začínají uvědomovat svou omezenou moc v tomto ohledu a dle rady tamního ministerstva financí jim zřejmě nezbyde, než před novým zákonem „sklonit hlavu“. Evropští poslanci, komisaři a zástupci Evropské rady pokračují v jednání o nových pravidlech pro finanční instituce i dnes, očekává se, že konečná legislativa bude na stole do konce léta a výše bonusů bude bezpochyby jedním z hlavních klíčů k dosažení konsensu.
(Zdroj: FT, MarketWatch)