Chorvatská ekonomika poklesla v prvním čtvrtletí roku meziročně o 1,3 procenta, potvrdil dnes předchozí předběžná čísla tamní statistický úřad. Pokud by se tamní vládě nepodařilo vrátit letos ekonomiku k růstu, země má nakročeno k završení již čtvrtého roku recese v řadě. Na vině je především pokles kapitálových investic, dluhová krize v eurozóně navíc dopadá na poptávku po exportu.
Meziroční pokles HDP Chorvatska zrychlil proti čtvrtému kvartálu loňského roku, kdy ekonomika oslabila o 0,4 procenta. „Tento trend bude pokračovat, očekáváme další propad kapitálových investic spojený se slabou domácí poptávkou,“ uvedl hlavní ekonom Soc-Gen Splitska Banka Zdeslav Santic. Pokles v uplynulém kvartále byl podle něj navíc zmírněn dočasným nárůstem osobní spotřeby kvůli přípravám Chorvatů na zvýšení daně z přidané hodnoty. Ta od 1. března vzrostla na 25 z 23 procent.
Chorvatsko, které usiluje o členství v Evropské unii již od července příštího roku, doufá, že se mu podaří oživit ekonomiku prostřednictvím investic do infrastruktury a posílení konkurence a domácí poptávky. Vláda plánuje letos vrátit ekonomiku k růstu na úrovni 0,8 procenta. Většina analytiků, centrální banka i Světová banka však předpokládají, že země opět vykáže pokles kolem jednoho procenta.
Nový, středo-levý kabinet se za šest měsíců svého vládnutí zaměřil zatím hlavně na snížení veřejných výdajů a zlepšení výběru daní. Opatření na podporu růstu, jako jsou snížení byrokracie nebo zvýšení flexibility pracovního trhu, zatím pokulhávají. Vládní výdaje za čtvrtletí klesly o 1,5 procenta s cílem snížit schodek rozpočtu na 3,8 procenta HDP z 5,5 procenta v roce 2011, zatímco hrubá tvorba fixního kapitálu se snížila o 2,8 % a poptávka domácností klesla o 0,3 procenta. Oživení chorvatské ekonomiky rovněž komplikuje krize v Evropské unii, která je hlavním obchodním partnerem země. Průmyslová výroba v Chorvatsku propadla v 1Q meziročně o plných 9,4 procenta.
Z recese by Chorvatsko mohl vytáhnout právě vstup země do EU, který by významně navýšil možnosti finanční podpory a přilákání zahraničních investic, domnívá se Peter Harold stojící v čele Světové banky pro oblast střední Evropy a Pobaltí.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, FT)