Domácí i zahraniční investoři a podnikatelé budou dnes s napětím sledovat projev ruského prezidenta Vladimira Putina, kterým odstartuje Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradě. Všeobecně se očekává, že staronový prezident, který nedávno nastoupil třetí funkční období, vytyčí nové priority hospodářské politiky státu a zaujme jasné stanovisko vůči modernizačnímu tažení svého předchůdce (a zároveň nástupce) Dmitrije Medveděva.
Otázek mají byznysmeni mnoho, stejně jako obav.“Rád bych lépe rozuměl současným prioritám vlády, abychom věděli, kde můžeme jako IT firma být užiteční,“ prohlásil šéf ruské pobočky Alexander Mikojan. Nastínění strategických cílů státu by podle něj investorům pomohlo lépe rozvíjet byznys.
Uwe Kumm z významné konzultantské společnosti Roland Berger Strategy by zase rád znal Putinův názor na hospodářský růst Ruska. Obzvlášť by ho zajímalo, jak hodlá ruský prezident zlepšit investiční klima v zemi a podporovat netěžařské sektory ekonomiky jako těžké strojírenství, chemický průmysl a infrastrukturu.
Podobně zvědavý je Philippe Pegorier, výkonný ředitel ruské divize francouzského strojírenského gigantu . „Velmi bych ocenil, kdyby bylo potvrzeno, že současný trend modernizace ruského průmyslu bude zachován a že zahraniční investoři jsou v zemi stále vítáni,“ uvedl Pegorier.
O obsahu zahajovacího projevu je zatím známo velmi málo. Agendě letošního petrohradského fóra, jehož hlavním tématem je „Vůdcovství, které funguje“, mají dominovat diskuze o efektivitě různých typů vlády. Krom zahájení konference se Putin, který zde jako prezident naposledy vystoupil v roce 2007, setká s vybranými zahraničními investory.
Lákání zahraničního kapitálu bude letos těžší než dřív, jelikož se investoři kvůli značné nejistotě ohledně budoucího vývoje světové ekonomiky rizikovějším trhům typu Ruska začínají vyhýbat. Navíc přestává zdražovat ropa, hlavní zdroj devizových a rozpočtových příjmů země, což se spolu se stagnací těžby podepisuje na zpomalování hospodářského růstu.
„Velkým rozdílem oproti předchozím funkčním obdobím Vladimira Putina je fakt, že příjmy z ropy už ekonomiku nezachrání,“ tvrdí Chris Weafer, hlavní stratég investiční banky Troika Dialog. Reformní agenda je teď podle něj mnohem naléhavější a následky promrhané šance na dosažení pokroku budou mnohem nebezpečnější.
Konference by krom projevů a diskuzí měla přinést oznámení několika větších obchodů. Minulý rok byly v Petrohradě podepsány kontrakty za 8 mld. USD. Letos se například čeká, že letecký přepravce Transaero se společností Sukhoi podepíše smlouvu na nákup šesti středně velkých letadel Superjet 100, čtyři obří modely A380 by si měl objednat od evropského Airbusu. Velká pozornost bude věnována osudu gigantického podmořského ložiska plynu Štokman v Barentsově moři, které má rozvíjet konsorcium ruského Gazpromu, francouzského Totalu a norského Statoilu. Společnosti se zatím nebyly schopné dohodnout na investičním plánu a spekuluje se, že Nory by v konsorciu mohl nahradit koncern Royal Dutch .
Ruská ekonomika nyní roste slušným tempem kolem 4 % a v porovnání s eurozónou stát operuje s velmi nízkým rozpočtovým schodkem. Veřejný dluh dosahuje příznivých 10 % HDP. Investorům však dělá starosti nedostatek náznaků, že by země od letošních voleb směřovala k politickým a ekonomickým reformám. O tom, že situaci v zemi považuje řada investorů i běžných občanů za rizikovou, svědčí údaje o odtoku kapitálu, který loni dosáhl rekordních 85 mld. USD. Letos tempo odlivu peněž vzrostlo: za první kvartál z Ruska odteklo 35 mld. USD.
(Zdroje: Moscow Times, Vedomosti, Kommersant)