Afghánistán by se mohl stát koridorem pro plynovody protkávající velkou část asijského kontinentu. Čínská vláda navrhla afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu, aby nově navrhovaný plynovod z Turkmenistánu do Číny protínal území severního Afghánistánu. Povstaleckým konfliktem zasaženou zemí už přitom jeden významný plynovod procházet má. Několik let plánované potrubí po trase Turkmenistán-Afghánistán-Pákistán-Indie (TAPI) podporují Spojené státy a konkurenčním čínským návrhem, který nepřímo počítá s rozdělením země na etnickými Uzbeky kontrolovaný sever a Talibanem ovládaný jih, pravděpodobně příliš nadšeny nejsou.
Plynovod z Turkmenistánu do Číny, jenž má krom Afghánistánu procházet i Tádžikistánem, by měla postavit čínská společnosti CNPC. Ta se již nabídla, že ve dvou tranzitních zemích provede studie proveditelnosti projektu. Kapacita plynovodu zatím dojednána nebyla. CNPC má také zájem o těžbu ropy v severním Afghánistánu.
Plyn od Turkmenů do Číny již proudí. Před třemi lety dokončené potrubí, které surovinu přepravuje přes Uzbekistán a Kazachstán, přepravilo v roce 2010 zhruba 5 mld. m3 plynu, o rok později u 15,5 mld. m3 a letos Čína plánuje odebrat 24 mld. m3 plynu. Prezidenti obou zemí se dohodli, že původně předpokládaná kapacita plynovodu 30 mld. m3 ročně bude víc jak zdvojnásobena na 65 mld. m3. Toho by mohlo být dosaženo posílením kapacity stávajícího plynovodu, nebo výstavbou nového, právě přes Afghánistán.
Čínská CNPC je v Turkmenistánu významným těžařem zemního plynu a má zde výjimečné postavení. Jako jediná společnost působící na suchozemských ložiscích má s vládou uzavřenou výhodnou dohodu o sdílení těžby, v jejímž rámci dostává Turkmenistán za právo těžit zaplaceno dobytým plynem.
Zatím není jasné, jestli to Číňané s novým plynovodem vedeným přes zemi sužovanou občanskou válkou myslí vážně. Minimálně by jejich cílem mohlo být zabránit realizaci konkurenčního projektu TAPI, jenž by Turkmenistánu umožnil diverzifikovat portfolio zákazníků a v budoucnu zvýšit ceny. Čína totiž za turkmenský plyn platí mimořádně levný tarif (kolem 250 USD za 1000 m3, oproti evropským 500 USD za 1000 m3), jelikož financovala výstavbu prvního plynovodu a jeho náklady si z ceny odečítá.
Další navyšování turkmenských dodávek do Číny je špatnou zprávou pro Rusko, které se pokouší s Pekingem uzavřít dlouhodobý kontrakt na export až 68 mld. m3 plynu ročně. Možnost odebírání levného turkmenského plynu značně podkopává vyjednávací pozici ruského Gazpromu, který si za svoji surovinu chce účtovat evropské ceny se zpožděním navázané na cenu ropy. Čína trvá na vzorci postaveném na ceně uhlí, což by znamenalo výraznou slevu oproti evropské exportní sazbě. Jednání o cenách se neposunula ani na poslední návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu ze začátku června.
(Zdroj: Reuters, Euroasia Daily Monitor)