Portfolio manažer společnosti Pimco Mihir Worah se domnívá, že globální inflace bude v následujících třech až pěti letech vyšší, než tomu bylo v uplynulých dvaceti letech. Nedosáhne sice dvouciferných čísel, jádrová inflace se ale zvedne nad úroveň blízkou 2 %, na kterou „jsme si v rozvinutém světě zvykli“. Nejdůležitějším důvodem je vysoké zadlužení rozvinutých ekonomik, ze kterého se budou jen těžko dostávat. Inflaci investor považuje za jediné pravděpodobné „řešení“ tohoto problému.
K tomu se přidává změna v rozvíjejících se ekonomikách. Ty dosud představovaly zdroj dezinflace, nyní však bude jejich poptávka zvedat ceny komodit. Jejich růst bude sice doprovázen cyklickými poklesy, celkově by ale měl globální inflaci zvyšovat. Podpořit tento trend by mohl i růst produkčních nákladů v rozvíjejících se ekonomikách. A nakonec je tu i očekávané oslabování dolaru, které by mělo inflaci rovněž zvyšovat. Nejvyšší inflace bude v rozvíjejících se zemích, protože ty budou i nadále zažívat vysoký růst. V Evropě se dají čekat větší regionální rozdíly. Pokud přežije společná měna, jádrové země budou čelit vyššímu růstu cen, periferie zase deflaci.
Worah nečeká, že by se vrátila vysoká inflace zaznamenaná například v 70. letech. Fed podle něho začne přikládat vyšší důležitost vysoké nezaměstnanosti než inflačnímu cíli, ostatní významné centrální banky ho budou následovat. Pravděpodobnější tak je spíše příliš opožděné utažení monetární politiky, ne její příliš včasné utažení. Ignorovat ovšem nelze ani riziko globální deflace, která by doprovázela například chaotický rozpad eurozóny a kolaps globální poptávky. Investor se ale domnívá, že vlády a centrální banky by v takovém případě razantně zasáhly, jako tomu bylo v roce 2008. K tomu by se přidaly strategické nákupy komodit ze strany zemí jako Čína a Indie. Ceny komodit mají tedy své dno, pod které by neklesly.
Proti inflaci by se investoři měli zajistit zejména nákupy dluhopisů, které jsou chráněné proti růstu cen (např. americké TIPS). Mimo to by se investoři „mohli odvážit“ do volatilnějších aktiv, která nabízejí vyšší výnos. Zahrnují komodity či dividendové akcie. Atraktivní mohou být i proti inflaci chráněné dluhopisy z rozvíjejících se zemí. Příkladem je Mexiko, či Brazílie, která má silnou fiskální pozici a jejíž dluhopisy nabízejí atraktivní reálnou návratnost.
(Zdroj: Pimco)