Čínský prezident Chu Ťin-tchao přislíbil poskytnout Africe úvěry na infrastrukturní, zemědělské a průmyslově projekty v hodnotě 20 mld. USD a posílit bilaterální vztahy se státy kontinentu, pro nějž je Peking již teď souhrnně největším obchodním partnerem. Úvěry by měly být rozděleny během tří let.
Štědré půjčky byly oznámeny na velkém čínsko-africkém fóru, které včera začalo v Pekingu za přítomnosti několika desítek hlav států a premiérů, generálního tajemníka OSN a zhruba tisícovky podnikatelů. Čína vyjádřila spokojenost s tempem rozvoje obchodní výměny s Afrikou. Ta v minulém roce dosáhla 166 mld. USD, což je v porovnání s rokem 2006 trojnásobek. Celkový objem čínských přímých investic do ekonomik afrických zemí přesáhl 15 mld. USD a počet čínských společností působících na kontinentě se vyhoupl na 2 tisíce.
Projev čínského prezidenta podtrhl snahu druhé největší ekonomiky světa zajistit si přístup k africkým nerostným surovinám a také zájem o odbytiště pro čínské výrobky na druhém nejlidnatějším kontinentě světa (počet obyvatel loni přesáhl 1 miliardu a do 40 let se má zdvojnásobit). Peking se v Africe dostal do pozice alternativního investora, který staví silnice, školy a továrny a půjčuje všem vládám bez ohledu na vnitropolitické poměry nebo míru korupce.
„I nadále budeme stát pevně při africkém lidu, navždy jeho dobrý přítel, dobrý partner a dobrý bratr. Měli bychom se stavět proti praxi, kdy velcí šikanují malé, silní ovládají slabé a bohatí utlačují chudé,“ uvedl Chu v hlavním projevu fóra. Čína také africkým studentům nabídne 18 000 vládních stipendií na svých univerzitách a pošle na kontinent 1500 zdravotníků. Nedávno Peking zafinancoval a postavil nové sídlo Africké unie v etiopské Addis Abebě v hodnotě 200 mil. USD.
V konžské Kinshase postavila čínská státní firma Sinohydro nemocnici o kapacitě 450 lůžek za 100 mil. USD, což je relativně malá částka z celkových 6 mld. USD, které se Peking zavázal investovat do infrastruktury země výměnou za práva těžit zde nerostné suroviny.
Někteří afričtí lídři byli v hodnocení bilaterálních vztahů s Čínou zdrženlivější. Podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy je současný ekonomický a politický model, kdy Čína odpouští dluhy, dodává lidské zdroje, investice a finance výměnou za nerostné suroviny a transfer technologií, dlouhodobě neudržitelný. „Zkušenost vývoje hospodářských vztahů s Evropou Africe přikazuje, aby byla při navazování partnerství s jinými ekonomikami opatrná,“ odkázal Zuma na standardní africký výklad dějin kolonialismu.
Na dalších akcích fóra byly mezi čínskými a africkými společnostmi podepsány smlouvy o spolupráci v hodnotě 341 mil. USD a očekává se podpis dalších v celkové hodnotě 2 mld. USD. Mezi největší projekty patří stavba cementárny v Etiopii nebo elektrárny v Ghaně.
Čína má také zájem na šíření svého jazyka a kulturního odkazu. Ve 22 afrických zemích otevřela Konfuciovy instituty, které mají podobné poslání jako pobočky British Council nebo Goethe instituty.
Podle profesora moskevské univerzity Dmitrije Mosjakova Číňané ví, že Afrika půjčené peníze nikdy nevrátí. Zato ale v zadlužených zemích získají mocné páky vlivu. Jako příklad uvádí čínské angažmá v nejchudším státě Asie – Východním Timoru. Peking zemi půjčil 3 mld. USD výměnou za přístup k ropným ložiskům a k podmořskému průlivu Vetar, kterým mohou ponorky výhodně proplouvat z Tichého do Indického oceánu. Hostitelská země přitom z investic příliš velký prospěch nemá. Čínští byznysmeni přistupují k projektům ve stylu „všechno z Číny“ – nikdy nepřizvou místní společnosti nebo obyvatele a na cizím území v podstatě zakládají čínské enklávy.
(Zdroj: CNBC, Kommersant, Bloomberg)