Podle některých ekonomů představuje krize v eurozóně důsledek zhoršené konkurenceschopnosti její periferie. Ta je zase odrazem mimořádného růstu jednotkových nákladů práce, které nyní znemožňují návrat na mezinárodní trhy. Lékem by mělo být zlepšení cenové konkurenceschopnosti, které je obvykle dosaženo devalvací měny; v případě zemí eurozóny však tato možnost neexistuje. Alternativou je tedy vnitřní devalvace, neboli snížení mzdových nákladů. Ty by ovšem podle některých odhadů musely například v Řecku klesnout až o 31 %. Velká vnitřní devalvace je navíc obvykle těžko politicky průchodná a z ekonomického hlediska kontroverzní. Pokud se o ni snaží několik zemí, které si navzájem konkurují na stejných exportních trzích, je situace ještě složitější.
Jak bylo zmíněno, základním předpokladem strategie vnitřní devalvace v eurozóně je malá konkurenceschopnost zemí na periferii. Jak ale ukazují data, zhoršená exportní konkurenceschopnost byla příčinou rostoucích deficitů běžného účtu jen v případě Francie. Na jihu Evropy představoval hlavní příčinu růst importů. Exportéři v těchto zemích si až do krize naopak vedli dobře, protože růst mzdových nákladů byl koncentrován zejména v sektorech, které na mezinárodní trhy zaměřené nejsou.
Finanční integrace, která probíhala po zavedení společné měny, vedla k přílivu kapitálu do periferie. Tento kapitál podpořil domácí poptávku, která tlačila nahoru ceny v odvětvích zaměřených výhradně na tuto část poptávky. Vedle toho docházelo k růstu dovozů, zatímco exportní odvětví nebyla růstem domácí poptávky výrazně ovlivněna. Závisela totiž hlavně na poptávce ze zahraničí, a rostoucí mzdy v nevývozních odvětvích jejich konkurenceschopnost nesnižovaly.
Uvedené naznačuje, že exportéři z periferie eurozóny jsou dostatečně konkurenceschopní na to, aby reagovali na změnu zahraniční poptávky. Ta by tedy měla stát v centru zájmu ekonomů a politiků. Periferie většinou vyváží do zbytku eurozóny a klíčové by proto mělo být udržení vnitřní poptávky v EU a její podpora v přebytkových zemích. Tyto faktory jsou stejně důležité jako snaha o omezení dovozů v zemích na periferii.
Uvedené je výtahem z „Tradable sectors in Eurozone periphery countries did not underperform in the 2000s“, autory jsou Guillaume Gaulier, Daria Taglioni a Vincent Vicard.
(Zdroj: VOX)