Slovenská vláda od září zřejmě získá ze zvláštní bankovní daně dvojnásobně víc než dosud a její výběr bude nejvyšší v Evropské unii. Mimořádný odvod budou nově platit také ziskové firmy podnikající v regulovaných odvětvích ekonomiky, jako například energetické a telekomunikační společnosti. Rozhodl o tom dnes slovenský parlament. Nové daně postihnou zejména velké firmy, které patří zahraničním vlastníkům.
Zvýšení daně pro banky a zavedení zvláštní daně ve výši 4,356 procenta pro vybrané firmy s ročním hrubým ziskem alespoň tři miliony eur (zhruba 77 milionů korun) jsou první ze série opatření levicového kabinetu premiéra Roberta Fica k ozdravení státních financí a k získání peněz na podporu hospodářského růstu. Z mimořádného zdanění bank a firem, které toto rozhodnutí podle očekávání kritizovaly, hodlá stát získat 300 milionů eur ročně.
Zdaněním vybraných sektorů ekonomiky postupuje Slovensko podobně jako Maďarsko, kde tamní jednobarevná vláda premiéra Viktora Orbána zavedla zvláštní daně na banky, telekomunikace a maloobchod.
Samotná sazba bankovní daně, kterou letos v lednu zavedl předchozí slovenský kabinet stran pravého středu, sice zůstane na současné úrovni 0,4 procenta, banky ji ale budou od podzimu platit ze všech vkladů klientů. V současnosti se počítá jen z vkladů podniků. V příštím roce chce stát z této daně získat kolem 200 milionů eur, postupně ji ale odbourá. Podle ministerstva financí se tak stane poté, co stát vybere miliardu eur.
Očekávaný roční výnos ze zvláštní bankovní daně odpovídá 29 procentům loňského čistého zisku peněžních ústavů. Skutečný dopad na banky ale bude nižší. Parlament jim totiž na jeden a půl roku odpustil platby do Fondu na ochranu vkladů, z něhož se proplácejí vklady lidí v případě krachu komerční banky. Loni do tohoto fondu peněžní ústavy odvedly 48 milionů eur. Mimořádný odvod navíc zvýší náklady bank, což se odrazí na dani ze zisku.
Zvláštní daň Slovensko uvalí i na firmy podnikající zejména v sektorech energetiky, telekomunikací, pojišťovnictví, farmacie, poštovních služeb, letecké dopravy a zdravotnictví. Zatímco podle původního návrhu měly platit daň ve výši 4,2 procenta z čistého zisku, poslanci nakonec sazbu daně mírně zvýšili; daň se ale bude počítat z hrubého zisku přesahujícího částku tři miliony eur. Stejně jako peněžní ústavy ani firmy nebudou moci mimořádný odvod přenést do cen a poplatků; centrální banka už ale upozornila, že dohlédnout na dodržování tohoto zákazu v případě komerčních bank se jí podaří jen stěží.
Ficova strana Směr-SD přesvědčivě vyhrála březnové předčasné parlamentní volby s příslibem, že více zdaní banky, nejziskovější firmy a obyvatele s nadprůměrnými příjmy. Tyto přísliby začala naplňovat po sestavení jednobarevného kabinetu, jež se ve sněmovně může opřít o pohodlnou většinu.
Parlament by měl na podzim také rozhodnout o zrušení rovné daně z příjmů, sazba daně pro právnické osoby podle návrhu stoupne od příštího roku na 23 ze současných 19 procent. Pro fyzické osoby k nynější dani ve výši 19 procent přibude nová sazba 25 procent, kterou se budou zdaňovat vysoké příjmy lidí. Vláda také chystá oslabení systému spoření na důchod, ušetřené peníze hodlá použít na posílení státního penzijního systému. Počítá se také s vyššími registračními poplatky na auta s výkonnějším motorem.