Proslulá konkurenceschopnost čínského vývozu už není, co bývala, což bude mít dopad na světovou ekonomiku, uvádí se ve zprávě . Podle ekonomů banky Spyrose Andreopoulose a Sung Woen Kanga se zisky čínských společností z obchodu se Spojenými státy mezi lety 2004 a 2010 snížily o 20 až 30 procent. Mohou za to hlavně rostoucí pracovní náklady a posilování čínské měny vůči dolaru, které má za následek snížení exportních tržeb přepočtených zpět na jüan. Od roku 2005 čínská měna oproti dolaru posílila o 30 %.
Jelikož trend smrskávání marží bude s největší pravděpodobností pokračovat, zbytek světa si bude muset zvyknout na dražší čínské zboží, což bude mít „globální následky velkého významu“, píše duo ekonomů.
I když jsou data o čínském zahraničním obchodu náchylná k velkým výkyvům, dlouhodobě je patrné, že exportní potenciál země slábne. Například v únoru skončil zahraniční obchod největším schodkem od roku 1989. Mezinárodní měnový fond v dubnu srazil odhad přebytku běžného účtu, který podle jeho údajů z úrovně 10,1 % HDP v roce 2007 spadl na loňských 2,8 % HDP.
Exportu v poslední době pomáhá zpomalující inflace. Výrobní ceny v červnu dokonce klesly čtvrtý měsíc v řadě, a to o 2,1 %, oproti 1,4% poklesu v květnu. Pro soukromý sektor to znamená levnější komodity a nižší náklady na vstupy celkově. Současně dochází k poklesu spotřebitelské inflace – v červnu meziročně na 2,2 %, což je nejníže za dva a půl roku. Hospodářský růst sice v posledních kvartálech polevil (kolem 8 %), avšak jeho hlavním motorem už dávno není export, ale domácí spotřeba a investice. Podle oficiálních statistik se spotřeba na loňském růstu podílela z 51,6 %, oproti 37,3 % v roce 2010.
Nakonec se však dražší čínské výrobky projeví na disponibilních příjmech lidí po celém světě, vyvolají tlak na zvyšování globální inflace a umožní jiným ekonomikám posílit průmyslovou základnu. Doba, kdy globalizace byla pro spotřebitele pouze požehnáním, se podle autorů zprávy možná chýlí ke konci.
(Morgan Stanley, Bloomberg, CNBC)