Aktualizováno Aktualizovaná státní energetická koncepce počítá v příštích letech s větším využitím jaderné energie a postupným uzavíráním dožívajících uhelných elektráren. Další rozvoj obnovitelných zdrojů bude bez významné finanční podpory státu, uvedl na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Dokument, který se zabývá výhledem až do roku 2040, projedná vláda na konci srpna nebo na začátku září, nyní je v mezirezortním připomínkovém řízení. "Je to jako kdybychom se ještě před revolucí bavili, jak bude vypadat energetika dnes," uvedl Kuba s tím, že trendy se vyvíjí a je možné, že se časem změní. Mottem koncepce je stabilní elektřina za přijatelnou cenu.
Nová energetická koncepce má podle Kuby přispět k modernizaci zastaralé energetické infrastruktury v Česku a zajistit bezpečnost energetických dodávek. Důležité je podle ministra také to, aby díky koncepci měli čeští spotřebitelé a průmysl elektřinu a teplo za přijatelné ceny.
Využití jádra vzroste po dostavbě dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Využití jaderného paliva má ze současných 16 procent v energetickém mixu, tedy na primárních zdrojích elektřiny, vzrůst na 30 až 35 procent, přičemž v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany má být do roku 2040 generováno 55 % celkové výroby elektřiny. Naopak u uhlí chce Kuba, aby bylo více využíváno v teplárnách. Podíl tuhých paliv má v mixu klesnout ze 40 procent na 12 až 17 procent. "Musíme vzít v úvahu rapidně ubývající zásoby," uvedl ministr. Například u malých domácích kotlů má být uhlí postupně úplně nahrazeno elektřinou, plynem a obnovitelnými zdroji.
Prolomení těžebních limitů uhlí koncepce konkrétně neřeší. "Do roku 2035 vystačí Česká republika s uhlím bez prolomení těžebních limitů," řekl Kuba. Podle něj bude však nutné o limitech rozhodnout kolem roku 2020 a případně jasně stanovit, kam bude vytěžené uhlí směřovat.
Finanční podporu obnovitelných zdrojů chce v budoucnu Kuba významně omezit. Podpora státu má být podle něj směřována například do zjednodušení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů či dostupnosti kapacity v síti pro tyto zdroje. Prostor však stále vidí pro malé solární zdroje na střechách domů a pro biomasu. Do roku 2025 koncepce počítá hlavně s biomasou a tepelnými čerpadly, poté s fotovoltaikou na střechách a jiných plochách. Podle Kuby není řešením pro českou energetiku, aby fotovoltaika zatěžovala rozpočty 40 miliardami korun a přitom vyráběla pouhá dvě procenta elektřiny. Její rozvoj by měl nastat, ale pouze u rodinných domů, pokud se technologie zdokonalí natolik, aby se jejich instalace rodinám vyplatila.
Podle Jana Rovenského z ekologického hnutí Greenpeace je potenciál pro využití obnovitelných zdrojů v Česku mnohem vyšší, než očekává ministerstvo. Kuba ale zdůraznil, že další rozvoj obnovitelných zdrojů musí být ekonomicky udržitelný.
Koncepce zároveň počítá s tím, že konečná cena elektřiny bude ze současných zhruba 3500 Kč za megawatthodinu postupně z různých důvodů růst až na téměř 4500 Kč/MWh v roce 2040. Do cen se například promítnou investice do elektrizační soustavy.
"Naše aktualizace obsahuje téměř stovku konkrétních legislativních, procesních, administrativních a technických nástrojů a opatření s vymezením odpovědného resortu a termínu realizace," dodal Kuba.
Aktualizovaná státní energetická koncepce má stanovit vývoj v české energetice zhruba do roku 2040. Kuba chce dokument předložit vládě na konci srpna společně se surovinovou koncepcí.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, mediafax)