Napoleon Tsanis se před deseti lety vydal ze Sydney s 11 miliony eur s cílem splnit si svůj sen. Tím byla krevetová farma v jeho domovině. Namísto toho ale přišly dlouhé roky zápasení s řeckou byrokracií a soudních pří. Tsanis svou farmu nakonec otevřel. Doposud do ní investoval jen 2 miliony eur, a i to jen díky své tvrdohlavosti a silnému australskému dolaru, který udržoval jeho podnik v zisku. Pokud se ho zeptáme na jádro řecké krize, jeho odpověď je jednoduchá: Zátěž, kterou pro ekonomiku představuje přebujelá regulace.
Velká byrokracie a nejasné zákony odrazují zahraniční investory od Řecka již dlouhou dobu. Pokud má ale Řecko ukončit svou dluhovou krizi, musí růst. A jeho podpora vyžaduje změnu postoje, který má stát k podnikání. Podle Tsanise hledí nyní státní správa na podnikatele jako na ty, kteří spáchali něco pochybného. Politici prý mají dobrou vůli, problémy však záměrně vyvolávají byrokraté, kterým pro tento přístup poskytují prostor zákony.
Tsanis je studovaný biolog a ekonom a od počátku si byl vědom toho, že po krevetách je v Evropě vysoká poptávka, nabídka je ale omezená. K dispozici měl peníze od soukromého investora a na počátku očekával, že rozjetí farmy mu bude trvat asi rok. V Austrálii by vyřízení potřebných povolení trvalo dva či tři měsíce, v Řecku to ovšem znamenalo získat vyjádření od několika ministerstev.
Povolení ke stavbě farmy o třech hektarech pak komplikovala i žaloba od místní správy, která protestuje proti většině investičních projektů. Poté se změnil zákon s cílem podpořit menší projekty podobného rázu a Tsanis musel svou farmu rozdělit na menší části. Při rozhovoru s jedním řeckým politikem si postěžoval, že je absurdní, když s ním jeho země bojuje kvůli projektu, který má podpořit růst a tvorbu pracovních míst. Dal mi nejlepší radu, jakou jsem kdy dostal. Řekl mi, že ti lidé se nezajímají o budoucnost, ale o to, co pro ně já mohu udělat,“ zmiňuje Tsanis.
Tsanis podle svých slov rozhodně odmítal poskytování úplatků. Když mu ale pomáhal s vyřízením žádostí jeden z vládních ministrů, úředník, kterému tento ministr volal, Tsanisovi později řekl: „Australane, ten člověk je politik a zítra už tu nebude. Já tu ale stále budu a počkám si na tebe.“ Žádosti o úplatek jsou podle Tsanise někdy přímé, někdy úředníci hovoří o tom, „kolik by dokončení věci stálo a jak je celý proces složitý.“ Přežít mu nakonec pomohlo 30% posílení australského dolaru k euru. Jeho farma nyní zaměstnává 24 lidí a i když je stále na počátku, návratnost dosahuje 28 % ročně.
(Zdroj: CNBC, Reuters)