Asi nejdiskutovanějším kandidátem na bublinu jsou nyní vládní dluhopisy zemí považovaných za bezpečné. U největších bublinových zvrhlíků nedávné minulosti, tedy akcií a nemovitostí, bychom možná našli pár možných kandidátů na korekci, vyložené bubliny ale těžko. Na jednu možnou výjimku poukázal článek „Největší optimismus panuje na vrcholu bubliny. Žhavým bublinovým kandidátem je nyní Norsko“.
První graf ukazuje vývoj cen na norské burze (červeně), porovnává je s americkými (zeleně) a německými (oranžově) akciemi. Za posledních pět let si norské tituly nevedly nijak oslnivě a můžeme říci, že se poměrně věrně drží celosvětového cyklu přepínání na averzi a náklonnost k riziku.
Druhý graf ukazuje vývoj cen nemovitostí v Norsku, porovnává je s UK, Švédskem, Dánskem a Novým Zélandem. Současná norská výjimečnost je patrná – do roku 2008 se tamní ceny držely severského trendu, pak kolegiálně oslabily, ale poté namísto standardní stagnace, či mírného růstu, přichází silná rally. Dnes jsou ceny nemovitostí na indexové hodnotě cca 400, zatímco předchozí vrchol dosahoval hodnoty cca 350.
Z porovnání třetího a druhého grafu pak vidíme, že buď byly v minulosti ceny realit relativně k fundamentu podhodnoceny, nebo nyní bublinovatí. Ceny zboží a služeb jsou totiž dnes jen mírně nad předchozím vrcholem, to samé platí o nájmech, náklad výstavby je na cca stejné úrovni a disponibilní příjmy jsou dokonce mírně pod ní.
Z výše uvedeného tedy vidíme, že norský trh realit roste i přesto, že jeho blízký rizikový soused – trh akciový, poměrně strádá a o vrcholech roku 2008 se mu může jen zdát. A přímý fundamentální podklad realitního trhu vykazuje spíše stagnaci. V úvodu zmíněný článek zmiňuje i to, jak investoři zakládají svá očekávání na prosté extrapolaci trendu – co rostlo by mělo růst dál, co klesalo, bude klesat dál. Trhy se tak skutečně často chovají a to až do chvíle, kdy se začnou chovat jinak (jinak řečeno: trend je naším přítelem, ale až do chvíle, kdy už jim není). Než ale nalepíme norskému trhu nemovitostí nálepku evidentní bubliny, kterou nevidí jen Norové, měli bychom se ještě trochu věnovat současné ekonomické situaci v Norsku:
Evropská dluhová krize se norské ekonomiky zatím výrazněji netýká (což alespoň částečně vysvětluje rozdíl mezi akciemi a nemovitostmi), růst se drží nad trendem, nezaměstnanost klesá. Silné jsou investice do těžby ropy, inflace se ale drží nízko. Slábnoucí globální ekonomika doposud nedolehla negativně na vývoj exportů. Norské domácnosti jsou sice ve srovnání s jinými západními zeměmi hodně zadlužené, reálné příjmy ale rostou a úvěrové standardy jsou utahovány. Například podle Danske Bank není růst cen nemovitostí tažen spekulativním očekáváním jejich dalšího růstu, na trhu dominuje poptávka po novém bydlení, kterou nejsou stavaři schopni uspokojit. Takže opět žádný jasný nápis: „Toto je bublina!“.
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.