Současná realita je následující: V USA panuje intenzivní nejistota ohledně fiskálního vývoje, energetické politiky a politiky v oblasti zdravotnictví. Nikdo neví, jaká bude příští rok jeho efektivní daňová sazba, takže nelze plánovat. Tato nejistota se projevuje vyšší poptávkou po likviditě u podniků a rostoucí mírou úspor u domácností. Následně dochází k utlumení růstu výdajů, které jsou pro tvorbu HDP klíčové. K tomu se přidává exportní šok vyvolaný recesí v Evropě.
Dříve byl pro tuto část cyklu typický trendový růst kolem 4 – 6 %. Pokud bychom tohoto růstu dosahovali i dnes, zmíněné negativní šoky by ekonomika dovedla absorbovat. Nyní se ale růst pohybuje kolem 1 – 2 % a rezervy tedy nejsou žádné. Recese možná skončila v červnu 2009, problém ale spočívá v tom, že se nedostavilo žádné pořádné oživení. Na trhu práce je patrný převis nabídky a v posledních třech letech tak medián příjmů v reálném vyjádření klesl o 5 %. Pohybujeme se v největším cyklu oddlužení všech dob. Poměr dluhu domácností k jejich příjmům se na vrcholu bubliny v roce 2007 pohyboval na 134 %. Nyní jsme na jedenáctiletém minimu 114 %. Došlo tedy k poklesu o 20 procentních bodů za pět let, což je v historii naprosto ojedinělé.
Současný cyklus se od těch předchozích liší zejména kvůli míře destrukce bohatství. Podle Fedu klesl medián bohatství domácností mezi lety 2007 a 2010 o 39 %. Ekonomové ale tento posun naprosto ignorují i přesto, že jeho efekt potrvá ještě dlouhou dobu. Zmíněný kolaps bohatství lze porovnat se zemětřesením o síle 7 – 8 stupňů Richterovy stupnice. A po zemětřesení přicházejí ještě následné otřesy, což můžeme pozorovat i na ekonomice po poslední recesi. Obnova čistého bohatství domácností tak bude trvat dlouho. Generace „baby boomers“ má nyní kolem 65 let, nacházela se v centru kolapsu bohatství a stále ještě přehodnocuje současné možnosti odchodu do důchodu, které se po prasknutí bubliny výrazně změnily.
Žijeme tedy v době dozvuků, která bude pravděpodobně trvat roky. Chování spotřebitelů projde zřejmě velkými změnami, které budou působit dezinflačně a vyústí v dlouhé období nízkých sazeb, výnosů dluhopisů a návratnosti investic na kapitálových trzích.
Autorem je David Rosenberg, hlavní ekonom a stratég společnosti Gluskin Sheff.
(Zdroj: FT)